Hlavní údaje

1 Zpráva o činnosti

1.1 Účel zprávy o činnosti ECB

Zpráva o činnosti^[1] je nedílnou součástí roční účetní závěrky ECB a jejím cílem je poskytnout čtenářům informace související s účetními výkazy zasazené do kontextu.^[2] Vzhledem k tomu, že činnost a operace ECB jsou prováděny na podporu cílů její politiky, by finanční situace ECB a její hospodářský výsledek měly být nahlíženy v souvislosti s opatřeními její politiky.

Za tímto účelem popisuje zpráva o činnosti hlavní úkoly a činnosti ECB a jejich dopad na její účetní výkazy. Dále analyzuje hlavní změny v rozvaze a výkazu zisku a ztráty během roku a obsahuje informace o čistém vlastním kapitálu ECB. V neposlední řadě pak popisuje rizikové prostředí, v němž ECB působí, a poskytuje tak informace o specifických rizicích, jimž je ECB vystavena, i zásadách řízení rizik používaných k jejich zmírnění.

1.2 Hlavní úkoly a činnosti

ECB je součástí Eurosystému, který dále sestává z národních centrálních bank členských států Evropské unie (EU), jejichž měnou je euro.^[3] Prvořadým cílem Eurosystému je zachování cenové stability. ECB plní své úkoly stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie^[4] a ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (statut ESCB)^[5] (obrázek 1). ECB vykonává svou činnost s cílem plnit svůj mandát, a nikoli se záměrem vytvářet zisk.

Obrázek 1

Hlavní úkoly ECB

Operace měnové politiky Eurosystému se zachycují do účetních výkazů ECB a národních centrálních bank zemí eurozóny a odrážejí tak zásadu decentralizovaného provádění měnové politiky v Eurosystému. Tabulka 1 obsahuje přehled hlavních operací a funkcí ECB při plnění jejího mandátu a jejich dopad na účetní výkazy ECB.

1.3 Finanční vývoj

1.3.1 Rozvaha

Rozvaha ECB v období od roku 2019 do roku 2022 výrazně vzrostla, a to především v důsledku přímých nákupů cenných papírů ze strany ECB v souvislosti s prováděním měnové politiky Eurosystému (graf 1). Hlavními faktory výrazného růstu v letech 2020 a 2021 byly čisté nákupy cenných papírů v rámci programu nákupu aktiv (APP)^[6] a spuštění nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP)^[7] v březnu 2020. Čisté nákupy cenných papírů v rámci programu PEPP byly ukončeny v závěru března 2022 a ty v rámci APP k 1. červenci 2022, což vedlo v roce 2022 k mírnějšímu nárůstu rozvahy ECB.

Graf 1

Hlavní složky rozvahy ECB

(mld. EUR)

V roce 2023 se rozvaha ECB snížila o 24,4 mld. EUR na 674,5 mld. EUR, a to především kvůli postupného poklesu aktiv držených v rámci APP v důsledku pouze částečných reinvestic jistin ze splatných cenných papírů v tomto portfoliu mezi březnem a červnem 2023 a úplného ukončení těchto reinvestic od července 2023.

Cenné papíry v eurech držené pro účely měnové politiky dosáhly na konci roku 2023 výše 63 % celkových aktiv ECB. Pod touto rozvahovou položkou drží ECB cenné papíry, které získala v rámci programu pro trhy s cennými papíry (SMP) a programů CBPP3, ABSPP, PSPP a PEPP. Cenné papíry nakoupené v rámci těchto programů jsou oceňovány na základě zůstatkových cen s uvážením snížení hodnoty.

Na základě příslušných rozhodnutí Rady guvernérů Eurosystém i nadále v plném rozsahu reinvestoval jistiny ze splatných cenných papírů v rámci PEPP po celý rok a v rámci APP až do konce února 2023. Od začátku března do konce června 2023 Eurosystém reinvestoval pouze částečně jistiny ze splatných cenných papírů v rámci APP a od července 2023 tyto reinvestice ukončil. V důsledku těchto rozhodnutí kleslo portfolio cenných papírů pro účely měnové politiky v držení ECB o 31,9 mld. EUR na 425,3 mld. EUR (graf 2), přičemž v rámci APP klesl objem PSPP o 18,0 mld. EUR, objem ABSPP o 9,5 mld. EUR a objem CBPP3 o 1,6 mld. EUR. Portfolio PEPP pokleslo o 2,6 mld. EUR především v důsledku čistého dopadu amortizace prémií a diskontů^[8] cenných papírů držených v portfoliu.

Rada guvernérů hodlá^[9] během první poloviny roku 2024 nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP. Poté má v úmyslu ve druhé polovině roku snižovat portfolio PEPP na úrovni Eurosystému v průměru o 7,5 mld. EUR měsíčně a na konci roku 2024 reinvestice ukončit. Rada guvernérů bude nadále uplatňovat flexibilní přístup k reinvestování částek splatných v rámci portfolia PEPP s cílem čelit rizikům pro transmisní mechanismus měnové politiky, která souvisejí s pandemií.

Graf 2

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

(mld. EUR)

U aktivních programů cenných papírů držených pro účely měnové politiky, jmenovitě APP a PEPP, měly cenné papíry v držení ECB na konci roku 2023 diverzifikovaný profil splatnosti^[10] (graf 3).

Graf 3

Profil splatnosti APP a PEPP

V roce 2023 se celková eurová hodnota devizových rezerv ECB, sestávajících ze zlata, zvláštních práv čerpání, amerických dolarů, japonských jenů a čínských renminbi, zvýšila o 3,3 mld. EUR na 87,7 mld. EUR.

Eurová hodnota zlata a pohledávek ve zlatě v držení ECB se v roce 2023 zvýšila o 2,7 mld. EUR na 30,4 mld. EUR (graf 4) především v důsledku nárůstu tržní ceny zlata v přepočtu na eura. Toto zvýšení také vedlo k odpovídajícímu nárůstu účtů přecenění ECB – zlato (viz část 1.3.2 „čistý vlastní kapitál“). Dále v souvislosti s přijetím jednotné měny v Chorvatsku s účinností od 1. ledna 2023 převedla Hrvatska narodna banka na ECB zlato v hodnotě 96 mil. EUR.

Graf 4

Zlaté rezervy a ceny zlata

(stupnice vlevo: mld. EUR; stupnice vpravo: unce ryzího zlata v eurech)

Objem devizových rezerv ECB^[11] v amerických dolarech, japonských jenech a čínských renminbi vyjádřený v eurech se zvýšil o 0,2 mld. EUR na 55,2 mld. EUR (graf 5), a to především v důsledku výnosů získaných během roku, v prvé řadě z portfolia v amerických dolarech. Kromě toho v souvislosti s přijetím jednotné měny v Chorvatsku s účinností od 1. ledna 2023 převedla Hrvatska narodna banka devizové rezervy v amerických dolarech v hodnotě 544 mil. EUR ve prospěch ECB. Nárůst celkové hodnoty devizových rezerv byl částečně vyrovnán především oslabením amerického dolaru a japonského jenu vůči euru.

Graf 5

Devizové rezervy

(mld. EUR)

Americký dolar je hlavní složkou devizových rezerv ECB a na konci roku 2023 představoval 81 % jejich celkového objemu.

ECB spravuje investice svých devizových rezerv za použití třístupňového přístupu. Zaprvé, složky ECB odpovědné za řízení rizik navrhují strategické referenční portfolio, které schvaluje Rada guvernérů. Zadruhé, složky ECB odpovědné za řízení portfolia navrhují taktické referenční portfolio, které schvaluje Výkonná rada. Zatřetí, investiční operace provádějí decentralizovaně národní centrální banky každý den.

Devizové rezervy ECB jsou investovány především do cenných papírů a vkladů na peněžním trhu nebo jsou drženy na běžných účtech (graf 6). Cenné papíry v tomto portfoliu jsou oceňovány v tržní ceně platné na konci roku.

Graf 6

Složení devizových investic

(mld. EUR)

Účelem devizových rezerv ECB je financovat potenciální intervence na devizovém trhu. Z tohoto důvodu jsou devizové rezervy ECB spravovány v souladu se třemi cíli. V pořadí důležitosti jsou to likvidita, bezpečnost a návratnost. Toto portfolio tedy sestává především z cenných papírů s krátkou dobou splatnosti (graf 7).

Graf 7

Profil splatnosti cenných papírů v cizích měnách

Hodnota portfolia vlastních zdrojů vzrostla o 1,0 mld. EUR na 22,1 mld. EUR (graf 8), a to především v důsledku i) reinvestic úrokových výnosů z tohoto portfolia a ii) růstu tržní hodnoty cenných papírů v eurech držených v tomto portfoliu v důsledku poklesu výnosů dluhopisů v eurozóně na konci roku (graf 17).

Toto portfolio sestává především z cenných papírů v eurech, které jsou oceňovány v tržní ceně platné na konci roku. V roce 2023 představovaly státní dluhové cenné papíry 77 % celkového portfolia.

Podíl zelených investic v portfoliu vlastních zdrojů se i nadále zvyšoval a ze 13 % na konci roku 2022 stoupl na 20 % na konci roku 2023. ECB tento podíl plánuje v příštích letech dále navyšovat.^[12] Od roku 2021 jsou nákupy zelených dluhopisů na sekundárních trzích doplněny investicemi do investičního fondu pro zelené dluhopisy v eurech určeného pro centrální banky, který spustila Banka pro mezinárodní platby v lednu 2021.

Graf 8

Portfolio vlastních zdrojů ECB

(mld. EUR)

Portfolio vlastních zdrojů ECB sestává převážně z investic jejího splaceného kapitálu a částek vyčleněných ve všeobecném rezervním fondu a v rezervě ke krytí finančních rizik. Účelem tohoto portfolia je zajistit výnos, který má pomoci financovat provozní náklady ECB nesouvisející s plněním jejích úkolů v oblasti dohledu.^[13] Je investováno do aktiv denominovaných v eurech, s výhradou limitů stanovených v jejím rámci pro kontrolu rizik. To vede k diverzifikovanější struktuře splatnosti (graf 9) než v případě portfolia devizových rezerv.

Graf 9

Profil splatnosti cenných papírů portfolia vlastních zdrojů ECB

Na konci roku 2023 byla celková hodnota eurobankovek v oběhu 1 567,7 mld. EUR, ve srovnání s koncem roku 2022 tedy prakticky stejná. ECB je z celkové hodnoty eurobankovek v oběhu přidělen 8% podíl, který na konci roku činil 125,4 mld. EUR. Vzhledem k tomu, že ECB sama bankovky nevydává, drží pohledávky uvnitř Eurosystému vůči národním centrálním bankám eurozóny v hodnotě rovnající se hodnotě bankovek v oběhu jí přidělených.

Závazky ECB uvnitř Eurosystému, jež zahrnují zejména čisté zůstatky v systému TARGET, které národní centrální banky států eurozóny mají u ECB, a závazky ECB, pokud jde o devizové rezervy, které na ni převedly národní centrální banky eurozóny po vstupu do Eurosystému, vzrostly v roce 2023 o 89,6 mld. EUR na 445,0 mld. EUR.

Vývoj závazků uvnitř Eurosystému je způsoben především vývojem čistého závazku v rámci systému TARGET. Hlavními faktory, které přispěly ke změnám čistého závazku v rámci systému TARGET v období 2019–2023, byly nákupy a splácení cenných papírů pro účely měnové politiky, které jsou vypořádány prostřednictvím účtů systému TARGET, a změny závazků v eurech vůči rezidentům a nerezidentům eurozóny (graf 10). V roce 2023 byl příliv hotovosti ze splácení cenných papírů pro účely měnové politiky nižší než její odliv související s poklesem závazků v eurech vůči rezidentům a nerezidentům eurozóny, což vedlo k celkovému zvýšení čistých závazků v rámci systému TARGET.

Graf 10

Čisté zůstatky v systému TARGET uvnitř Eurosystému, závazky v eurech vůči rezidentům a nerezidentům eurozóny a cenné papíry držené pro účely měnové politiky

(mld. EUR)

V roce 2023 poklesly ostatní závazky ECB o 107,7 mld. EUR na 58,0 mld. EUR v důsledku poklesu závazků v eurech vůči rezidentům a nerezidentům eurozóny. Konkrétně došlo ke snížení i) vkladů přijatých ECB v rámci její úlohy fiskálního agenta^[14], ii) zůstatků přidružených systémů mimo eurozónu připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB a iii) hotovosti přijaté jako zajištění proti zápůjčkám PSPP a cenných papírů veřejného sektoru v rámci PEPP.

1.3.2 Čistý vlastní kapitál

Čistý vlastní kapitál ECB se skládá z jejího základního kapitálu, všech částek držených v rezervě ke krytí finančních rizik a ze všeobecného rezervního fondu, z účtů přecenění^[15], jakýchkoliv ztrát z předchozích let a z případného zisku nebo ztráty za rok.^[16]

Na konci roku 2023 činil čistý vlastní kapitál ECB celkem 44,5 mld. EUR (graf 11), což je v důsledku ztrát vzniklých během roku 2023 o 7,0 mld. EUR méně než na konci roku 2022. Rezerva ke krytí finančních rizik byla plně použita na pokrytí části těchto ztrát, čímž se snížila ztráta za daný rok na 1,3 mld. EUR. Pokles čistého vlastního kapitálu ECB, který pochází ze ztrát v roce 2023, byl částečně vyrovnán i) nárůstem na účtech přecenění, a to především v důsledku růstu eurové tržní ceny zlata v roce 2023 a ii) příspěvky Hrvatska narodna banka ke splacenému základnímu kapitálu, účtům přecenění a rezervám ke krytí finančních rizik poté, co Chorvatsko přijalo jednotnou měnu s účinností od 1. ledna 2023.

Graf 11

Čistý vlastní kapitál ECB

(mld. EUR)

Změny čistého vlastního kapitálu ECB během roku jsou uvedeny v tabulce 2.

Nerealizované zisky ze zlata a deviz a nerealizované zisky z cenných papírů, které podléhají přecenění, nejsou zachycovány ve výkazu zisku a ztráty jako výnos, ale jsou zachyceny přímo na účtech přecenění na straně závazků rozvahy ECB. Zůstatky na těchto účtech lze použít k absorbování dopadu případného budoucího nepříznivého pohybu příslušných cen a/nebo směnných kurzů, a posilují tedy odolnost ECB vůči podkladovým rizikům. V roce 2023 vzrostl objem na účtech přecenění pro zlato, devizy a cenné papíry o 0,7 mld. EUR na 36,9 mld. EUR především v důsledku vyšších zůstatků přecenění zlata v důsledku růstu eurové tržní ceny zlata. Zůstatky přecenění devizových měn poklesly především v důsledku oslabení amerického dolaru a japonského jenu vůči euru (graf 12).

Graf 12

Hlavní směnné kurzy a cena zlata v období 2019–2023

(procentní změny oproti roku 2019; údaje na konci roku)

Vzhledem ke své expozici vůči finančním rizikům (viz část 1.4.1 „finanční rizika“) může ECB vyčlenit rezervu ke krytí finančních rizik, a to v rozsahu, který Rada guvernérů považuje za nezbytný k vyrovnání ztrát, které v důsledku této expozice vzniknou. Výše této rezervy se každoročně posuzuje s přihlédnutím k řadě faktorů včetně objemu držených rizikových aktiv, očekávaných výsledků v nadcházejícím roce a hodnocení rizik. Rezerva ke krytí finančních rizik spolu s veškerými částkami drženými ve všeobecném rezervním fondu ECB nesmí přesáhnout hodnotu základního kapitálu splaceného národními centrálními bankami zemí eurozóny. Na konci roku 2022 činila tato rezerva 6 566 mil. EUR. Poté, co Chorvatsko přijalo jednotnou měnu, přispěla Hrvatska narodna banka s účinností od 1. ledna 2023 k rezervě ke krytí finančních rizik částkou 53 mil. EUR, čímž se její objem zvýšil na 6 620 mil. EUR. Na konci roku 2023 se Rada guvernérů po každoročním přezkumu rozhodla tuto rezervu uvolnit v plném rozsahu, aby částečně kompenzovala ztráty vzniklé v roce 2023. Rada guvernérů může v rámci svého každoročního přezkumu rozhodnout o doplnění rezervy ke krytí finančních rizik, jakmile se ECB vrátí k zisku.

Ztráta ECB za daný rok po uvolnění rezervy ke krytí finančních rizik činila 1,3 mld. EUR (viz část 1.3.3 „výkaz zisku a ztráty“). Rada guvernérů rozhodla převést tuto ztrátu v rozvaze ECB do dalšího období, aby byla vyrovnána z budoucích zisků.

1.3.3 Výkaz zisku a ztráty

Výsledek ECB se od roku 2019 postupně snižoval (graf 13). V letech 2020 a 2021 byl tento pokles způsoben především nižšími výnosy z devizových rezerv a z cenných papírů držených pro účely měnové politiky. V letech 2022 a 2023 bylo snížení výsledku ECB způsobeno především naplněním úrokového rizika, neboť zvýšení úrokových sazeb v eurozóně vedlo k okamžitému zvýšení úrokových nákladů hrazených ECB z jejího čistého závazku v rámci systému TARGET, zatímco výnos z aktiv ECB se nezvyšoval stejným tempem či rozsahem (viz část 1.4.1 „finanční rizika“).

Ztráta ECB za rok 2023, která následuje po dlouhém období vysokých zisků, odráží roli a nezbytné měnověpolitické kroky Eurosystému při plnění jeho primárního mandátu udržovat cenovou stabilitu a nemá žádný vliv na jeho schopnost provádět efektivní měnovou politiku. Rozvaha ECB v předchozích letech výrazně rostla zejména nákupem cenných papírů v rámci programů nákupu aktiv. Na straně aktiv byla většina v současnosti držených měnověpolitických cenných papírů nakoupena během období nízkých úrokových sazeb, s dlouhou splatností a kupónem s pevnou sazbou. Budou nadále vytvářet relativně nízký úrokový výnos, který nebude bezprostředně ovlivněn změnami základních úrokových sazeb ECB. Současně hotovostní vypořádání těchto nákupů prostřednictvím systému TARGET vedlo ke zvýšení čistého závazku ECB v rámci systému TARGET, který je úročen sazbou pro hlavní refinanční operace (MRO). V rámci boje proti inflaci v eurozóně začalo v roce 2022 zvyšování této sazby, což vedlo k okamžitému nárůstu úrokových nákladů ECB.

ECB pravděpodobně během několika následujících let zaznamená další ztráty v důsledku naplnění úrokového rizika, a poté se vrátí k trvalejšímu zisku. Výskyt a rozsah těchto ztrát je nejistý a bude souviset především s budoucím vývojem základních úrokových sazeb ECB a s velikostí a složením rozvahy ECB. Základní kapitál ECB a její významné účty přecenění, které na konci roku 2023 dohromady dosáhly 45,8 mld. EUR (viz část 1.3.2 „čistý vlastní kapitál“), však zdůrazňují její finanční sílu a ECB může v každém případě účinně fungovat a plnit svůj prvořadý mandát udržování cenové stability bez ohledu na případné ztráty.

Graf 13

Hlavní složky výkazu zisku a ztráty ECB

(mil. EUR)

V roce 2023 použila ECB celou částku 6 620 mil. EUR vyčleněnou v rezervě ke krytí finančních rizik k částečnému vyrovnání ztrát vzniklých během roku. Po uvolnění rezervy činila ztráta ECB 1 266 mil. EUR (v roce 2022 byla nulová). Hlavní příčinou ztráty ECB byly značné čisté úrokové náklady (graf 14).

Graf 14

Faktory ovlivňující výsledek ECB v roce 2022 a 2023

(mil. EUR)

Čisté úrokové náklady ECB dosáhly úrovně 7 193 mil. EUR oproti čistému úrokovému výnosu 900 mil. EUR v roce 2022 (graf 15). K tomu došlo především v důsledku úrokových nákladů vyplývajících z čistého závazku ECB v rámci systému TARGET. K tomuto poklesu přispěly také čisté ostatní úrokové náklady a úrokové náklady související s úročením pohledávek národních centrálních bank zemí eurozóny z devizových rezerv převedených na ECB. Tyto náklady byly částečně vyrovnány vyššími úrokovými výnosy z i) pohledávek ECB z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému, ii) cenných papírů držených pro účely měnové politiky a iii) devizových rezerv.

Graf 15

Čisté úrokové výnosy/(náklady)

(mil. EUR)

Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky vzrostl v roce 2023 o 1 933 mil. EUR na 3 467 mil. EUR (graf 16) především v důsledku vyššího čistého úrokového výnosu z cenných papírů držených v rámci programu APP (v programech CBPP3, ABSPP a PSPP) a programu PEPP. Čistý úrokový výnos v rámci APP se v roce 2023 zvýšil o 1 247 mil. EUR na 2 818 mil. EUR, zatímco čistý úrok generovaný z portfolia PEPP činil v roce 2023 600 mil. EUR oproti čistému úrokovému nákladu 103 mil. EUR v předchozím roce. Tento vývoj byl způsoben především výrazným růstem úrokových sazeb a výnosů dluhopisů v eurozóně počínaje rokem 2022 (graf 17), které i) umožňovalo reinvestice v rámci programů APP a PEPP s vyššími výnosy než historické výnosy příslušných portfolií a ii) mělo pozitivní dopad na kupón z cenných papírů s pohyblivými úrokovými sazbami (drženými zejména v rámci ABSPP). K tomuto zvýšení navíc přispělo nižší odpisování prémií, zejména u cenných papírů veřejného sektoru získaných v minulosti. Vlivem zmenšení objemu portfolia v důsledku splatných cenných papírů poklesly čisté úrokové výnosy z portfolií programu SMP o 16 mil. EUR na 49 mil. EUR.

Graf 16

Čistý úrokový výnos/(náklad) z cenných papírů držených pro účely měnové politiky

(mil. EUR)

Graf 17

Výnos ze sedmiletých státních dluhopisů v eurozóně

(v % p. a.; stav na konci měsíce)

Čistý úrokový výnos z devizových rezerv vzrostl o 1 583 mil. EUR na 2 382 mil. EUR převážně v důsledku vyššího úrokového výnosu z cenných papírů v amerických dolarech. Průměrná úroková sazba z portfolia ECB v amerických dolarech se v roce 2023 oproti předchozímu roku zvýšila v důsledku i) prodejů a splacení dluhopisů s nižšími výnosy nakoupenými v minulosti a ii) nákupů cenných papírů s vyššími výnosy po růstu výnosů dluhopisů v amerických dolarech od konce roku 2021 (graf 18).

Graf 18

Výnosy z dvouletých státních dluhopisů ve Spojených státech, Japonsku a Číně

(v % p. a.; stav na konci měsíce)

V roce 2023 vzrostly úrokové výnosy ECB z rozdělení eurobankovek o 4 081 mil. EUR na 4 817 mil. EUR a úrokové náklady z úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv vzrostly o 1 133 mil. EUR na 1 335 mil. EUR. Změny byly důsledkem zvýšení sazby MRO, která se používá pro výpočet úroků z těchto zůstatků. Sazba MRO dosáhla na konci roku 2023 výše 4,5 %, zatímco roční průměrná sazba vzrostla z 0,6 % v roce 2022 na 3,8 % v roce 2023.

Čisté úrokové náklady ze zůstatků systému TARGET splatných národním centrálním bankám / národními centrálními bankami se v roce 2023 zvýšily o 12 161 mil. EUR na 14 236 mil. EUR. Tento nárůst byl způsoben především vyšší průměrnou sazbou MRO v roce 2023, která se používá k úročení zůstatků ECB v systému TARGET uvnitř Eurosystému.

Čisté ostatní úrokové náklady dosáhly v roce 2023 výše 2 288 mil. EUR oproti 108 mil. EUR v předchozím roce. K této změně došlo především v důsledku úročení vkladů přijatých ECB v rámci její úlohy fiskálního agenta a úročení zůstatků přidružených systémů eurozóny. Ve druhé polovině roku 2022, jakmile se příslušné sazby úročení dostaly do kladných hodnot, začala ECB z těchto položek platit úroky. V roce 2023 se sazby úročení a průměrný zůstatek těchto položek dále zvýšily, což vedlo ke zvýšení úrokových nákladů. To bylo částečně vyrovnáno vyšším úrokovým výnosem z portfolia vlastních zdrojů v důsledku rostoucích výnosů v eurozóně (graf 17).

Čisté realizované ztráty z finančních operací vzrostly v roce 2023 o 4 mil. EUR na 106 mil. EUR (graf 19). Tyto ztráty byly způsobeny především i) nevypořádanými prémiemi cenných papírů držených v ABSPP, které byly splaceny před datem splatnosti, a ii) čistými realizovanými ztrátami vyplývajícími ze změn cen při prodeji cenných papírů v amerických dolarech ve druhé polovině roku 2023 (graf 20), jejichž tržní hodnota byla negativně ovlivněna růstem výnosů dluhopisů v amerických dolarech v tomto období (graf 18).

Graf 19

Realizované zisky/ztráty z finančních operací

(mil. EUR)

Graf 20

Čtvrtletní realizované zisky nebo ztráty z finančních operací v roce 2022 a 2023

(mil. EUR)

Nerealizované ztráty z přecenění jsou zachyceny na konci roku ve výkazu zisku a ztráty ECB ve formě snížení hodnoty. V roce 2023 dosáhlo toto snížení hodnoty 38 mil. EUR, a to především v důsledku nerealizovaných ztrát vyplývajících ze změn cen řady cenných papírů držených v portfoliu v amerických dolarech a v portfoliu vlastního kapitálu. V roce 2022 byly tyto ztráty podstatně vyšší a dosáhly 1 840 mil. EUR (graf 21), neboť se výrazně zvýšily odpovídající výnosy, což vedlo na konci roku k velkému snížení tržní hodnoty většiny cenných papírů držených v portfoliu vlastních zdrojů a v portfoliu v amerických dolarech.

Graf 21

Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic

(mil. EUR)

Celkové provozní náklady ECB včetně odpisů a nákladů na bankovky vzrostly o 48 mil. EUR na 1 272 mil. EUR (graf 22). Nárůst oproti roku 2022 byl způsoben především vyššími osobními náklady v důsledku vyššího průměrného počtu zaměstnanců v roce 2023 (převážně v bankovním dohledu) i úpravy platů. Tento nárůst byl částečně vyrovnán nižšími náklady ve vztahu k požitkům po skončení pracovního poměru, a to především v důsledku nižších nákladů na služby po ročním pojistněmatematickém ocenění. Správní náklady vzrostly především v důsledku vyšších nákladů na externí poradenskou podporu a návratu činnosti k normálu po pandemii, zejména v bankovním dohledu, a zároveň odrážely také dopad inflace.

Náklady spojené s bankovním dohledem jsou plně pokryty poplatky vyměřovanými dohlíženým subjektům. Na základě skutečných nákladů vzniklých ECB při plnění úkolů bankovního dohledu činily výnosy z poplatků za dohled za rok 2023 celkem 654 mil. EUR.^[17]

Graf 22

Provozní náklady a výnosy z poplatků za dohled

(mil. EUR)

1.4 Řízení rizik

Řízení rizik je jednou z velmi důležitých součástí činnosti ECB a je prováděno prostřednictvím nepřetržitého procesu i) identifikace a hodnocení rizik, ii) přezkumu strategie a zásad řízení rizik, iii) zavádění opatření na zmírňování rizik a iv) sledování a vykazování rizik. Všechny tyto činnosti jsou podporovány účinnými metodikami, postupy a systémy.

Obrázek 2

Cyklus řízení rizik

Na tato rizika, jejich zdroje a příslušné rámce kontroly rizik se zaměřují následující části.

1.4.1 Finanční rizika

Výkonná rada navrhuje zásady a postupy zajišťující odpovídající úroveň ochrany před finančními riziky, kterým je ECB vystavena. Výbor pro řízení rizik (RMC), který sestává z odborníků z centrálních bank Eurosystému, přispívá ke sledování, měření a vykazování finančních rizik souvisejících s rozvahou Eurosystému a definuje a přezkoumává související metodiky a rámce. Tímto způsobem RMC pomáhá rozhodovacím orgánům zajistit odpovídající úroveň ochrany Eurosystému.

Finanční rizika vyplývají z činností ECB a souvisejících expozic. Rámce kontroly rizik a limity, které ECB používá k řízení svého rizikového profilu, se liší podle druhů operací a odrážejí jak cíle politik nebo investiční cíle různých portfolií, tak charakteristické znaky rizik podkladových aktiv.

ECB při sledování a hodnocení rizik používá řadu postupů pro odhad rizik, které vypracovali její odborníci. Tyto postupy vycházejí ze společného rámce simulace tržních a úvěrových rizik. Základní koncepce, postupy a předpoklady modelování rizik, na nichž jsou opatření k řízení rizik založena, vycházejí z oborových standardů a dostupných tržních údajů. Rizika jsou běžně kvantifikována za použití ukazatele expected shortfall (ES)^[18] odhadovaného při 99% hladině významnosti v jednoletém horizontu. K výpočtu rizik se používají dva přístupy: i) účetní přístup, podle něhož se účty přecenění ECB považují při výpočtu odhadu rizik za rezervu v souladu se všemi příslušnými účetními pravidly, a ii) finanční přístup, podle něhož se účty přecenění při výpočtu odhadu rizika za rezervu nepovažují. ECB provádí výpočet také dalších rizikových ukazatelů na různých hladinách významnosti, citlivostní analýzy a analýzy zátěžových scénářů a vyhodnocuje dlouhodobější projekce expozic a výnosů s cílem udržovat komplexní obraz rizik.^[19]

Celková rizika, kterým je ECB vystavena, se během roku snížila. Na konci roku 2023 dosahovala celková finanční rizika rozvahy ECB podle ukazatele ES při 99% hladině významnosti v jednoletém horizontu podle účetního přístupu 16,7 mld. EUR, což bylo o 1,6 mld. EUR méně než odhad rizik na konci roku 2022 (graf 23). Pokles rizika odráží snížení objemu aktiv ECB držených v rámci APP, a to nejprve jen částečnými reinvesticemi jistin ze splatných cenných papírů mezi březnem a červnem 2023 a následným úplným ukončením reinvestic od července 2023.

Graf 23

Celková finanční rizika (99% ES, účetní přístup)

(mld. EUR)

Úvěrové riziko vyplývá z měnověpolitických portfolií ECB, jejího portfolia vlastních zdrojů v eurech a z jejích devizových rezerv. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky jsou oceňovány v zůstatkové hodnotě zohledňující snížení hodnoty, a nedojde-li k jejich prodeji, nepodléhají tedy změnám cen spojeným se změnou ratingového stupně. Stále však podléhají riziku úvěrového selhání. Vlastní zdroje v eurech a devizové rezervy jsou oceňovány v tržních cenách a jako takové podléhají riziku změny ratingového stupně a riziku úvěrového selhání. Úvěrové riziko zůstalo ve srovnání s rokem 2022 do značné míry stabilní.

Úvěrové riziko zmírňuje především uplatňování kritérií způsobilosti, podrobných analýz a limitů, které se mezi portfolii liší.

Měnové riziko a komoditní riziko vyplývají z devizových rezerv a zlata v držení ECB. Měnové riziko zůstalo oproti roku 2022 víceméně stabilní.

Vzhledem k úloze těchto aktiv v měnové politice se ECB proti souvisejícímu měnovému a komoditnímu riziku nezajišťuje. Namísto toho se rizika zmírňují existencí účtů přecenění a diverzifikací mezi více měn a zlato.

Devizové rezervy ECB a její vlastní zdroje v eurech jsou investovány především do cenných papírů s pevným výnosem a podléhají tržnímu úrokovému riziku, neboť jsou oceňovány v tržních cenách. Devizové rezervy ECB jsou investovány především do aktiv s relativně krátkými dobami splatnosti (viz graf 7 v části 1.3.1 „rozvaha“), zatímco aktiva v portfoliu vlastních zdrojů mají doby splatnosti zpravidla delší (viz graf 9 v části 1.3.1 „rozvaha“). Úrokové riziko v těchto portfoliích, měřené metodou zúčtování, se oproti roku 2022 zmenšilo, což odráží vývoj tržních podmínek.

Tržní úrokové riziko ECB je zmírňováno prostřednictvím pravidel alokace aktiv a účtů přecenění.

ECB je vystavena také úrokovému riziku v důsledku nesouladu mezi úrokovou sazbou získanou za svá aktiva a úrokovou sazbou, kterou platí za své závazky, což má dopad na její čistý úrokový výnos. Toto riziko není přímo spojeno s žádným konkrétním portfoliem, ale souvisí se strukturou rozvahy ECB jako celku, a zejména s existencí nesouladu mezi dobami splatnosti a výnosy aktiv a závazků. Toto riziko je kromě toho, že je zahrnuto do pravidelného měření celkového finančního rizika v jednoletém horizontu, sledováno prostřednictvím projekcí ziskovosti ECB ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Tento druh rizika je řízen prostřednictvím pravidel alokace aktiv a je dále zmírňován existencí neúročených závazků v rozvaze ECB.

Bez ohledu na to se toto riziko v roce 2023 naplnilo, a v příštích několika letech jsou proto odhadovány finanční ztráty, zatímco poté se předpokládá, že se ECB navrátí k stabilním ziskům. Předpokládané ztráty jsou způsobeny především snížením čistého úrokového výnosu ECB. Velký podíl střednědobých až dlouhodobých aktiv s kupóny s pevnou sazbou byl získán při velmi nízkých, či dokonce nulových úrokových sazbách a byl financován především krátkodobými závazky, které jsou úročeny úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace. S tím, jak začaly v polovině roku 2022 růst úrokové sazby, náklady na závazky převýšily úrok z aktiv. V důsledku toho se čistý úrokový výnos z předchozího roku změnil v čistý úrokový náklad.

Rizika spojená s klimatickou změnou jsou postupně začleňována do rámce ECB pro řízení rizik. V roce 2022 Eurosystém provedl první klimatický zátěžový test rozvahy Eurosystému^[20], který umožnil získat předběžný odhad dopadu tohoto rizika na rozvahu ECB. Klimatické zátěžové testy budou v nadcházejících letech prováděny pravidelně; další by se měl konat v roce 2024.

1.4.2 Operační riziko

Za politiku a rámec ECB v oblasti řízení operačního rizika^[21] (ORM) odpovídá Výkonná rada, která je schvaluje. Výbor pro operační rizika (ORC) pomáhá Výkonné radě v plnění její funkce dohledu nad řízením operačních rizik. ORM je nedílnou součástí struktury správy^[22] a procesů řízení ECB.

Hlavním cílem rámce ORM v ECB je přispívat k tomu, aby ECB plnila své úkoly a cíle, a chránit její pověst a aktiva před ztrátou, zneužitím a poškozením. Podle rámce ORM je každá organizační složka odpovědná za zjišťování a vyhodnocování svých provozních rizik, mimořádných událostí a kontrolních mechanismů a za jejich řešení, vykazování a sledování. V této souvislosti poskytuje doporučení v oblasti strategií řešení rizik a postupů akceptace rizik politika ECB zabývající se tolerancí rizik. Navazuje na matici rizik 5x5 vycházející z klasifikačních stupnic dopadu a pravděpodobnosti rizik při použití kvantitativních a kvalitativních kritérií.

Prostředí, v němž ECB působí, je vystaveno stále komplexnějším a vzájemně provázanějším hrozbám a s běžnou činností ECB je spojena celá řada operačních rizik. Hlavní oblasti obav pro ECB zahrnují širokou škálu nefinančních rizik v důsledku lidského, systémového a procesního faktoru či vnějších událostí. ECB tedy zavedla procesy s cílem usnadnit průběžné a účinné řízení svých operačních rizik a integrovat informace o rizicích do rozhodovacího procesu. ECB se navíc nadále zaměřuje na zvyšování své odolnosti a na rizika a možnosti pohlíží komplexně z ucelené perspektivy včetně aspektů udržitelnosti. Byly zavedeny struktury pro reakci na krizi a pohotovostní plány, aby zajišťovaly kontinuitu zásadních funkcí v případě jakéhokoli narušení či krize.

1.4.3 Riziko jednání v rozporu s pravidly

ECB ustavila specializovanou kancelář pro compliance, správu a řízení jako jednu z klíčových organizačních složek pro řízení rizika, aby posílila rámec správy a řízení ECB s cílem řešit riziko jednání v rozporu s pravidly^[23]. Jejím účelem je napomáhat Výkonné radě při ochraně integrity a dobrého jména ECB, prosazování etických norem jednání a posilování odpovědnosti a transparentnosti ECB. Nezávislý Etický výbor poskytuje poradenství a pokyny vysoce postaveným úředníkům ECB, pokud jde o integritu a jednání v rozporu s pravidly, a podporuje Radu guvernérů v náležitém a soudržném řízení rizik na výkonné úrovni. Na úrovni Eurosystému a jednotného mechanismu dohledu (SSM) usiluje Výbor pro etiku a compliance (ECC) o dosažení soudržného provádění rámců jednání pro národní centrální banky a vnitrostátní příslušné orgány (NCA).

V roce 2023 zřídila ECC pracovní skupinu pro rizika jednání v rozporu s pravidly, jejímž úkolem je porovnat stávající pravidla chování, postupy monitorování a vykazování zavedené v ECB, národních centrálních bankách a vnitrostátních příslušných orgánech. Cílem pracovní skupiny je definovat minimální společné normy a poskytnout jednoduchý rámec pro rizika jednání, který lze v průběhu let rozšířit a posílit.

2 Účetní výkazy ECB

2.1 Rozvaha k 31. prosinci 2023

2.2 Výkaz zisku a ztráty za rok končící 31. prosince 2023

Frankfurt nad Mohanem 13. února 2024
Evropská centrální banka

Christine Lagarde
prezidentka

2.3 Účetní pravidla

Forma a prezentace účetních výkazů

Účetní výkazy ECB byly sestaveny v souladu s těmito účetními pravidly^[24], která podle názoru Rady guvernérů ECB věrně zobrazují účetní výkazy a zároveň odrážejí charakter činností centrální banky.

Účetní zásady

Uplatňují se následující účetní zásady: ekonomická realita a transparentnost, obezřetnost, vykazování událostí po rozvahovém dni, významnost, zásada nepřetržitého trvání subjektu, časové rozlišení, konzistentnost a srovnatelnost.

Vykazování aktiv a pasiv

Aktiva nebo závazky se v rozvaze vykazují pouze tehdy, pokud je pravděpodobné, že do ECB nebo z ECB poplyne budoucí ekonomický prospěch související s položkou aktiva nebo závazku, pokud na ECB byla převedena v podstatě všechna související rizika a přínosy a pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva nebo výši povinnosti lze spolehlivě ocenit.

Základy účtování

Účty jsou sestavovány na základě historických cen, které jsou upraveny tak, aby zohledňovaly tržní ocenění obchodovatelných cenných papírů (nejsou-li ovšem v současnosti drženy pro účely měnové politiky), zlata a všech dalších rozvahových a podrozvahových aktiv a pasiv v cizí měně.

Transakce s finančními aktivy a pasivy jsou na účtech zaúčtovány k datu vypořádání těchto transakcí.

S výjimkou spotových transakcí s cennými papíry jsou transakce s finančními nástroji v cizí měně zaúčtovány na podrozvahových účtech k datu obchodu. K datu vypořádání se podrozvahové položky odúčtují a transakce jsou vykázány v rozvaze. Prodej a nákup cizí měny ovlivňuje čistou pozici v cizí měně k datu obchodu a realizované výsledky prodeje se vypočítávají rovněž k datu obchodu. Naběhlý úrok, prémie a diskonty související s finančními nástroji v cizí měně se vypočítávají a účtují denně. Tyto položky také ovlivňují denní změny pozice v cizí měně.

Zlato, aktiva a pasiva v cizí měně

Aktiva a pasiva v cizí měně jsou převáděna na eura v kurzu platném v rozvahový den. Výnosy a náklady jsou přepočteny za použití směnného kurzu platného v době zaúčtování. Přecenění devizových aktiv a pasiv včetně rozvahových i podrozvahových nástrojů probíhá pro každou měnu zvlášť.

Přecenění aktiv a pasiv v cizí měně na tržní ceny se provádí odděleně od přecenění odvozeného od směnného kurzu.

Zlato je oceňováno v tržní ceně platné v rozvahový den. U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale účtuje se podle jedné ceny zlata založené na ceně unce ryzího zlata v eurech odvozené pro rok končící 31. prosince 2023 ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru k 29. prosinci 2023.

Zvláštní práva čerpání (SDR) jsou definována na základě koše měn a hodnota SDR je vypočtena jako vážený součet směnných kurzů pěti hlavních měn (americký dolar, euro, čínské renminbi, japonský jen a libra šterlinků) vůči euru. SDR v držení ECB byla převedena na euro za použití směnného kurzu eura vůči SDR k 29. prosinci 2023.

Cenné papíry

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky
Cenné papíry v současné době držené pro účely měnové politiky jsou účtovány zůstatkovou hodnotou s uvážením snížení hodnoty.

Ostatní cenné papíry
Obchodovatelné cenné papíry (nejsou-li ovšem v současné době drženy pro účely měnové politiky) a podobná aktiva jsou oceňovány zvlášť pro každý cenný papír za použití střední tržní ceny nebo na základě příslušné výnosové křivky platné k rozvahovému dni. Opce integrované v cenných papírech nejsou pro účely ocenění odděleny. Pro rok končící 31. prosince 2023 byly použity střední tržní ceny platné 29. prosince 2023.

Obchodovatelné investiční fondy se přeceňují na čistém základě na úrovni fondu za použití čisté hodnoty aktiv. Nerealizované zisky a ztráty v jednotlivých investičních fondech se vzájemně nezapočítávají.

Nelikvidní kapitálové podíly a ostatní kapitálové nástroje držené jako stálé investice jsou oceňovány pořizovací cenou zohledňující snížení hodnoty.

Vykazování výnosů

Výnosy a náklady se vykazují v období, kdy byly realizovány nebo kdy vznikly.^[25] Realizované zisky a ztráty z prodeje deviz, zlata a cenných papírů se zachycují ve výkazu zisku a ztráty a vypočítávají se odkazem na průměrné pořizovací náklady příslušného aktiva.

Nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy a převádějí se přímo na účet přecenění.

Nerealizované ztráty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty, pokud na konci roku převyšují zisky z předešlého přecenění akumulované na příslušném účtu přecenění. Tyto nerealizované ztráty z libovolného cenného papíru či měny nebo zlata se nezapočítávají vůči nerealizovaným ziskům z ostatních cenných papírů či měn nebo zlata. V případě těchto nerealizovaných ztrát z jakékoli položky vykázané ve výkazu zisku a ztráty se průměrná pořizovací cena této položky sníží na směnný kurz nebo tržní cenu na konci roku.

Ztráty ze snížení hodnoty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty a v následujících letech se odúčtují pouze v případě, pokud snížení hodnoty klesne a pokles lze vztáhnout k pozorovatelné události, jež proběhla poté, co bylo snížení hodnoty zaúčtováno poprvé.

Prémie nebo diskonty z cenných papírů se amortizují během zbytkové smluvní splatnosti těchto cenných papírů.

Reverzní transakce

Reverzní transakce jsou obchody, při nichž ECB nakupuje nebo prodává aktiva na základě dohody o zpětném odkupu nebo provádí úvěrové operace proti poskytnutému zajištění.

V rámci dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry prodány za hotovost a současně je uzavřena dohoda o jejich zpětném odkupu od protistrany za dohodnutou cenu k určitému datu v budoucnu. Dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně pasiv jako zajištěné vklady. Cenné papíry prodané na základě těchto dohod jsou ponechány v rozvaze ECB.

V rámci reverzní dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry nakupovány za hotovost a současně je uzavřena dohoda o jejich zpětném prodeji protistraně za dohodnutou cenu k určitému datu v budoucnu. Reverzní dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně aktiv jako zajištěné úvěry, ale nejsou zahrnuty do cenných papírů v držení ECB.

Reverzní transakce (včetně zápůjček cenných papírů) provedené v rámci programu nabízeného specializovanou institucí se vykazují v rozvaze pouze v případě, že je poskytnuto zajištění ve formě hotovosti a tato hotovost zůstává neinvestována.

Podrozvahové nástroje

Měnové nástroje, jmenovitě devizové forwardové transakce, forwardové části devizových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu, se pro výpočet kurzových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měna netto.

Úrokové nástroje se přeceňují jednotlivě. Denní změny variační marže otevřených úrokových futures se zachycují ve výkazu zisku a ztráty. Ocenění forwardových transakcí s cennými papíry provádí ECB na základě obecně uznávaných metod oceňování, které vycházejí z pozorovatelných tržních cen a kurzů a diskontních faktorů od data vypořádání do data ocenění.

Dlouhodobá aktiva

Dlouhodobá aktiva, včetně nehmotného majetku, ale vyjma pozemků a uměleckých děl, se oceňují pořizovací cenou sníženou o odpisy. Pozemky a umělecká díla jsou oceňovány pořizovací cenou. Hlavní budova ECB je oceňována pořizovací cenou sníženou o odpisy a podléhající znehodnocení. Pro odpisy hlavní budovy ECB jsou náklady přiřazeny k odpovídajícím položkám aktiv, které jsou odpisovány na základě předpokládané doby jejich použitelnosti. Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně po dobu předpokládané použitelnosti aktiva od čtvrtletí, které následuje poté, co je aktivum připravené k užívání. Doba použitelnosti hlavních skupin aktiv se uplatňuje takto:

Doba odpisování kapitalizovaných nákladů na modernizaci budov byla u stávajících pronajatých objektů ECB upravena tak, aby zohlednila události, které mají vliv na očekávanou dobu použitelnosti příslušných aktiv.

ECB provádí roční test na snížení hodnoty své hlavní budovy a aktiv z práv k užívání v souvislosti s administrativními budovami (viz „nájmy“ níže). Pokud je zjištěn ukazatel snížení hodnoty vyhodnocující, že hodnota aktiva by mohla být snížena, provede se odhad zpětně získatelné částky. Ztráta ze snížení hodnoty je zaúčtována ve výkazu zisku a ztráty, pokud je zpětně získatelná částka nižší než čistá účetní hodnota.

Dlouhodobá aktiva s pořizovací cenou menší než 10 000 EUR se odepíší v roce pořízení.

Dlouhodobá aktiva, která splňují kritéria kapitalizace, avšak stále nejsou dokončená, jsou vykázána pod položkou „nedokončená aktiva“. Související náklady se převedou do příslušných položek dlouhodobých aktiv, jakmile jsou tato aktiva připravena k užívání.

Nájmy

ECB působí jako nájemce, stejně jako podnajímatel.

ECB jako nájemce
Pokud jde o všechny nájmy, ve kterých je ECB nájemcem a jež zahrnují hmotné aktivum, se související aktivum z práva k užívání a závazek z nájmu zachycují v rozvaze ke dni zahájení nájmu, tj. jakmile je aktivum připraveno k užívání, a zahrnují se do příslušných položek dlouhodobých aktiv „hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva“ a „ostatní“ (závazky). Pokud nájmy splňují kritéria kapitalizace, ale výstavba nebo úprava dotčeného aktiva stále probíhá, vykazují se náklady vzniklé před datem zahájení nájmu pod položkou „nedokončená aktiva“.

Aktiva z práva k užívání se oceňují pořizovací cenou sníženou o odpisy. Dále aktiva z práva k užívání související s administrativními budovami podléhají uvážení snížení hodnoty (roční test na snížení hodnoty viz „dlouhodobá aktiva“ výše). Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně od data zahájení buď do konce doby použitelnosti aktiva z práva k užívání, nebo do konce doby nájmu, podle toho, co nastane dříve.

Závazek z nájmu je nejprve oceněn stávající hodnotou budoucích plateb nájemného (zahrnujících pouze složky nájemného) a diskontován za použití zvýšené výpůjční sazby ECB. Následně je závazek z nájmu účtován zůstatkovou hodnotou za použití metody efektivní úrokové míry. Související úrokový náklad je zachycen ve výkazu zisku a ztráty pod položkou „ostatní úrokové náklady“. Dojde-li ke změně budoucích plateb nájemného z důvodu změny některého indexu nebo jiné změny stávající smlouvy, závazek z nájmu se přepočítá. Výsledkem takového přepočtu je odpovídající úprava účetní hodnoty aktiva z práva k užívání.

Krátkodobé nájmy s dobou trvání do 12 měsíců včetně a nájmy aktiv o nízké hodnotě pod 10 000 EUR (konzistentně s horním limitem pro vykazování dlouhodobých aktiv) se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.

ECB jako podnajímatel
U všech nájmů, ve kterých je ECB podnajímatelem, poskytuje ECB třetím stranám právo užívat podkladové aktivum (nebo jeho část), zatímco nájemní smlouva mezi původním pronajímatelem a ECB (hlavní nájemní smlouva) zůstává v platnosti. Podnájem je klasifikován jako finanční nebo operativní leasing^[26] odkazem na aktivum z práva k užívání vznikající na základě hlavního pronájmu, a nikoli odkazem na podkladové aktivum.

Podnájmy, ve kterých je ECB podnajímatelem, jsou klasifikovány jako finanční leasing a ECB z „hmotných a nehmotných dlouhodobých aktiv“ odúčtuje aktivum z práva k užívání související s hlavní nájemní smlouvou (nebo část takového aktiva), které je převedeno na podnájemce, a pod položkou „ostatní“ (aktiva) vykáže pohledávku z podnájmu. Závazek z nájmu týkající se hlavní nájemní smlouvy zůstává tímto podnájmem nedotčen.

K datu zahájení je pohledávka z podnájmu prvotně oceněna současnou hodnotou budoucích nájemních plateb, které vzniknou ECB, a diskontována pomocí diskontní sazby použité pro hlavní nájemní smlouvu. Následně je pohledávka z podnájmu účtována zůstatkovou hodnotou za použití metody efektivní úrokové míry. Související úrokové výnosy jsou zachyceny ve výkazu zisku a ztráty pod položkou „ostatní úrokové výnosy“.

Požitky po skončení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru u ECB

ECB pro své zaměstnance a členy Výkonné rady a dále pro členy Rady dohledu, které ECB zaměstnává, provozuje plány definovaných požitků.

Penzijní plán zaměstnanců je financován aktivy z fondu dlouhodobých zaměstnaneckých požitků. Povinné příspěvky, které jsou hrazeny ze strany ECB a zaměstnanců, jsou vykázány v rámci pilíře definovaných požitků tohoto plánu. Zaměstnanci mohou hradit dodatečné dobrovolné příspěvky v rámci pilíře definovaných příspěvků, který lze použít k poskytování dodatečných požitků.^[27] Výše těchto dodatečných požitků je dána výší dobrovolných příspěvků spolu s investičním výnosem z těchto příspěvků.

Požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky členů Výkonné rady ECB a členů Rady dohledu, které ECB zaměstnává, jsou kryty na základě nefinancovaných opatření. Pokud jde o zaměstnance, jsou na základě nefinancovaných opatření kryty požitky po skončení pracovního poměru s výjimkou penzí a ostatní dlouhodobé požitky.

Čistý závazek z definovaných požitků
Závazek, který se v souvislosti s plány definovaných požitků včetně ostatních dlouhodobých zaměstnaneckých požitků a požitků při ukončení pracovního poměru^[28] vykazuje v rozvaze v položce „ostatní“ (závazky), se rovná současné hodnotě závazku z definovaných požitků k rozvahovému dni po odečtení reálné hodnoty aktiv, která jsou v plánu určena k financování této související povinnosti.

Výši závazku vyplývajícího z definovaných požitků vypočítávají každý rok nezávislí pojistní matematici pomocí tzv. přírůstkové metody („projected unit credit method“). Současná hodnota závazku vyplývajícího z definovaných požitků se určí diskontováním odhadovaných budoucích peněžních toků za použití sazby určené s odkazem na tržní výnos k rozvahovému dni dosažený velmi kvalitními podnikovými dluhopisy, které jsou denominovány v eurech a mají obdobné lhůty splatnosti jako související povinnost.

Pojistněmatematické zisky nebo ztráty mohou vznikat při úpravách na základě zkušeností (když se skutečné výsledky liší od dřívějších pojistněmatematických předpokladů) a při změnách předpokladů pro pojistněmatematické výpočty.

Čistý náklad na definované požitky
Čistý náklad na definované požitky se dělí na prvky vykázané ve výkazu zisku a ztráty a na přecenění požitků po skončení pracovního poměru vykázané v rozvaze v položce „účty přecenění“.

Čistá částka, která se zúčtuje ve výkazu zisku a ztráty, obsahuje:

1. náklady na služby spojené s definovanými požitky za běžný rok,
2. předchozí náklady na služby spojené s definovanými požitky vyplývající ze změny plánu,
3. čistý úrok z čistého závazku z definovaných požitků vypočtený pomocí diskontní sazby,
4. přecenění případných ostatních dlouhodobých požitků a požitků dlouhodobé povahy^[29] při ukončení pracovního poměru, a to v plné výši.

Čistá částka uvedená pod „účty přecenění“ zahrnuje následující položky:

1. pojistněmatematické zisky a ztráty ze závazku vyplývajícího z definovaných požitků,
2. skutečný výnos z aktiv plánu, s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistého závazku z definovaných požitků,
3. jakékoli změny dopadu maximální výše aktiv, s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistého závazku z definovaných požitků.

Tyto částky každý rok oceňují nezávislí pojistní matematici, kteří tak stanoví odpovídající výši závazku, jež se má vykázat v účetních výkazech.

Zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému

Zůstatky uvnitř ESCB vznikají v první řadě z přeshraničních plateb v rámci Evropské unie (EU), které jsou vypořádávány v eurech v penězích centrální banky. Tyto transakce jsou povětšinou iniciované soukromými subjekty (tj. úvěrovými institucemi, podniky a fyzickými osobami). Transakce se vypořádávají v systému TARGET – Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system – a jsou zachyceny jako dvoustranné zůstatky na účtech TARGET centrálních bank zemí EU. Vliv na tyto účty mají rovněž platby prováděné ECB a národními centrálními bankami (NCB). Veškeré úhrady jsou automaticky agregovány a upraveny tak, aby tvořily vždy jedinou pozici vůči ECB za každou NCB. Tyto pozice v účetnictví ECB představují čistou pohledávku nebo závazek jednotlivých NCB vůči zbytku Evropského systému centrálních bank (ESCB). Pohyby na účtech systému TARGET se promítají do účetních záznamů ECB a národních centrálních bank denně.

Zůstatky uvnitř Eurosystému vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí eurozóny a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET, i ostatní zůstatky v eurech uvnitř Eurosystému (např. prozatímní rozdělení případného zisku ECB národním centrálním bankám) jsou vykázány v rozvaze ECB jako jedna čistá aktivní nebo pasivní pozice pod položkou buď „ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)“, nebo „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“. Zůstatky uvnitř ESCB vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET^[30], jsou vykázány pod položkou „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“.

Zůstatky uvnitř Eurosystému z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému jsou uvedeny jako jedno čisté aktivum pod položkou „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“ (viz „bankovky v oběhu“ níže).

Zůstatky uvnitř Eurosystému vzniklé z převodu devizových rezerv na ECB národními centrálními bankami při vstupu do Eurosystému jsou vedeny v eurech a vykazovány pod položkou „závazky z převodu devizových rezerv“.

Bankovky v oběhu

Eurobankovky vydávají ECB a národní centrální banky zemí eurozóny, které společně tvoří Eurosystém.^[31] Celková hodnota eurobankovek v oběhu je rozdělována mezi centrální banky Eurosystému vždy v poslední pracovní den v měsíci podle klíče pro přidělování bankovek.^[32]

ECB je přidělen podíl o objemu 8 % celkové hodnoty eurobankovek v oběhu, který je vykazován v rozvaze v pasivech pod položkou „bankovky v oběhu“. Podíl ECB na celkové emisi eurobankovek je kryt pohledávkami za národními centrálními bankami. Tyto pohledávky, které jsou úročeny,^[33] jsou vykazovány v dílčí položce „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“ (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ výše). Úrokový výnos z těchto pohledávek je ve výkazu zisku a ztráty zahrnut do položky „úrokový výnos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“.

Prozatímní rozdělení zisku

Částka, která se rovná součtu výnosů ECB z eurobankovek v oběhu a výnosů z cenných papírů držených pro účely měnové politiky zakoupených v rámci i) programu pro trhy s cennými papíry, ii) třetího programu nákupu krytých dluhopisů, iii) programu nákupu cenných papírů krytých aktivy, iv) programu nákupu aktiv veřejného sektoru a v) nouzového pandemického programu nákupu aktiv se rozdělí v lednu následujícího roku prostřednictvím prozatímního rozdělení zisku, nerozhodne-li Rada guvernérů jinak.^[34] Toto rozhodnutí Rada guvernérů přijme, pokud na základě odůvodněného odhadu vypracovaného Výkonnou radou očekává, že ECB vykáže úhrnnou roční ztrátu nebo vytvoří roční zisk, který je nižší než tento výnos. Rada guvernérů může rovněž rozhodnout, že tento výnos nebo jeho část převede do rezervy na krytí finančních rizik. Dále může Rada guvernérů může rozhodnout, že sníží objem výnosu z eurobankovek v oběhu k rozdělení v lednu o částku nákladů vzniklých ECB v souvislosti s emisí a zpracováním eurobankovek.

Události po rozvahovém dni

Hodnota aktiv a pasiv je upravena o události, které nastaly mezi datem roční rozvahy a dnem, kdy Výkonná rada poskytla souhlas s předložením účetních výkazů ECB Radě guvernérů ke schválení, pokud tyto události významně ovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni.

Důležité události po rozvahovém dni, které neovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni, jsou zveřejněny v poznámkách.

Změny účetních pravidel

V roce 2023 nedošlo v účetních pravidlech uplatňovaných ECB k žádným změnám.

Ostatní

Podle článku 27 statutu ESCB a na základě doporučení Rady guvernérů schválila Rada Evropské unie jmenování společnosti Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft, Düsseldorf (Spolková republika Německo) externím auditorem ECB původně na dobu pěti let do konce účetního roku 2022. V roce 2023 Rada EU na základě doporučení Rady guvernérů schválila prodloužení tohoto období o další dva roky do konce účetního roku 2024.

2.4 Poznámky k rozvaze

Poznámka č. 1 – Zlato a pohledávky ve zlatě

Tuto položku tvořilo zlata v držení ECB:

Zvýšení eurové hodnoty zlata v držení ECB bylo vyvoláno v prvé řadě růstem eurové tržní ceny zlata (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 15 „účty přecenění“). Dále v souvislosti s přijetím jednotné měny Chorvatskem s účinností od 1. ledna 2023 převedla Hrvatska narodna banka na ECB 56 256 uncí ryzího zlata v hodnotě 96 mil. EUR.

Poznámka č. 2 – Pohledávky v cizí měně za nerezidenty a rezidenty eurozóny

Poznámka č. 2.1 – Pohledávky za MMF

Toto aktivum představuje zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights – SDR) v držbě ECB a k 31. prosinci 2023 dosahovala jeho hodnota 2 083 mil. EUR (1 759 mil. EUR v roce 2022). Vyplývá z dohody s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o dobrovolném obchodování, pokud jde o prodej a nákup, podle níž je MMF oprávněn organizovat za ECB prodeje nebo koupě SDR vůči euru se stanoveným maximálním a minimálním objemem. Pro účely účtování se k SDR přistupuje jako k cizí měně (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Objem SDR v držbě ECB v roce 2023 vzrostl především v důsledku transakce, která se uskutečnila v souvislosti s výše zmíněnou dohodou o dobrovolném obchodování.

Poznámka č. 2.2 – Zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

Tyto dvě položky zahrnují zůstatky u bank, půjčky v cizí měně a investice do cenných papírů v amerických dolarech, japonských jenech a čínských renminbi.

Celková hodnota těchto položek v roce 2023 vzrostla především v důsledku výnosů získaných během roku, a to zejména v rámci portfolia v amerických dolarech. Kromě toho v souvislosti s přijetím jednotné měny v Chorvatsku s účinností od 1. ledna 2023 převedla Hrvatska narodna banka devizové rezervy v amerických dolarech v hodnotě 544 mil. EUR ve prospěch ECB. Celkový nárůst byl však téměř zcela vyrovnán oslabením amerického dolaru a japonského jenu vůči euru.

Objem čistých devizových rezerv^[35] ECB:

V roce 2023 neproběhly žádné devizové intervence.

Poznámka č. 3 – Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

K 31. prosinci 2023 obsahovala tato položka zůstatky na běžných účtech rezidentů eurozóny ve výši 17 mil. EUR (12 mil. EUR v roce 2022).

Poznámka č. 4 – Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

Poznámka č. 4.1 – Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

K 31. prosinci 2023 obsahovala tato položka cenné papíry, které ECB nabyla v rámci programu pro trhy s cennými papíry (SMP), třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP).

Do konce února 2023^[36] Eurosystém nadále v plném rozsahu reinvestoval jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv (APP)^[37]. Portfolio APP následně přiměřeným a předvídatelným tempem klesalo. Do konce června 2023 činil tento pokles v průměru 15 mld. EUR měsíčně, neboť Eurosystém neinvestoval všechny splátky jistiny ze splatných cenných papírů. V červnu 2023 Rada guvernérů rozhodla^[38], že reinvestice v rámci programu APP od července 2023 ukončí. Poté se portfolio APP zmenšilo v důsledku splatných cenných papírů.

Pokud jde o PEPP^[39], Eurosystém nadále v plném rozsahu reinvestoval jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených během roku. Rada guvernérů hodlá^[40] během první poloviny roku 2024 nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP. Dále hodlá v druhé polovině roku 2024 snižovat objem portfolia PEPP v průměru o 7,5 mld. EUR měsíčně a na konci téhož roku reinvestice ukončit. Navíc bude Rada guvernérů nadále uplatňovat flexibilní přístup k reinvestování částek splatných v rámci portfolia PEPP s cílem čelit rizikům pro transmisní mechanismus měnové politiky, která souvisejí s pandemií.

Cenné papíry nakoupené v rámci těchto programů jsou oceňovány na základě zůstatkových cen s uvážením snížení hodnoty (viz „cenné papíry“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Zůstatková hodnota cenných papírů v držení ECB a jejich tržní hodnota^[41] (která není zachycena v rozvaze ani ve výkazu zisku a ztráty a uvádí se pouze pro účely srovnání) je následující:

Zůstatková hodnota cenných papírů držených ECB se během roku změnila následovně:

Rada guvernérů pravidelně vyhodnocuje finanční rizika spojená s cennými papíry drženými v rámci těchto programů.

V této souvislosti se každoročně provádějí testy na snížení hodnoty s využitím údajů ke konci roku a schvaluje je Rada guvernérů. Při těchto testech se ukazatele snížení hodnoty posuzují pro každý program samostatně. Jsou-li zaznamenány ukazatele snížení hodnoty, provádí se další analýza s cílem potvrdit, že se snížení hodnoty nedotklo peněžních toků podkladových cenných papírů. Na základě výsledků testů na snížení hodnoty provedených v tomto roce nevykázala ECB u cenných papírů držených v měnověpolitických portfoliích za rok 2023 žádné ztráty.

Zůstatková hodnota cenných papírů držených Eurosystémem:

Poznámka č. 5 – Pohledávky uvnitř Eurosystému

Poznámka č. 5.1 – Pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému

Tato položka se skládá z pohledávek ECB za národními centrálními bankami zemí eurozóny vyplývajících z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“) a k 31. prosinci 2023 činila 125 378 mil. EUR (125 763 mil. EUR v roce 2022). Úročení těchto pohledávek se vypočítává každý den pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při svých nabídkových řízeních pro hlavní refinanční operace (viz poznámka č. 23.2 „úrokový výnos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“).

Poznámka č. 6 – Ostatní aktiva

Poznámka č. 6.1 – Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Tato aktiva byla tvořena z položek:

Pokud jde o hlavní budovu ECB a budovy s právem k užívání, byl na konci roku proveden test na snížení hodnoty, při němž nebyla zaznamenána žádná ztráta ze snížení hodnoty.

Poznámka č. 6.2 – Ostatní finanční aktiva

Tuto položku tvoří především portfolio vlastních zdrojů ECB, které sestává převážně z investic splaceného základního kapitálu ECB a z částek převedených do všeobecného rezervního fondu a z rezervy ke krytí finančních rizik. Její součástí je také 3 211 akcií Banky pro mezinárodní platby (BIS), které jsou vykázány v pořizovací ceně 42 mil. EUR, a další běžné účty v eurech.

Složení této položky je uvedeno níže:

Čistý nárůst u této položky v roce 2023 byl způsoben v prvé řadě i) reinvestováním úrokových výnosů z portfolia vlastních zdrojů ECB a ii) růstem tržní hodnoty cenných papírů v tomto portfoliu denominovaných v eurech.

Poznámka č. 6.3 – Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Tato položka se skládá především ze změn ocenění devizových swapů a devizových forwardových transakcí v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2023 vypořádány (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění představují 552 mil. EUR (783 mil. EUR v roce 2022) a jsou důsledkem přepočtu těchto transakcí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, které vyplývají z přepočtu transakcí průměrným kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz „podrozvahové nástroje“ a „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 6.4 – Položky časového rozlišení

Tato položka je tvořena následujícími aktivy:

K 31. prosinci 2023 obsahovala tato položka také pohledávku z naběhlých úroků za národními centrálními bankami zemí eurozóny ze zůstatků v systému TARGET za prosinec 2023 (viz poznámka č. 12.2 „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“) a pohledávku z naběhlých úroků za národními centrálními bankami zemí eurozóny za poslední čtvrtletí roku 2023 z pohledávek ECB z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému (viz poznámka č. 5.1 „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“). Tyto částky byly vypořádány v lednu 2024.

Součástí byl také naběhlý úrok z cenných papírů, včetně splatného úroku zaplaceného při pořízení (viz poznámka č. 2.2 „zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny“, poznámka č. 4 „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“ a poznámka č. 6.2 „ostatní finanční aktiva“).

Naběhlé výnosy související s úkoly v oblasti dohledu odpovídají poplatkům za dohled, které mají být obdrženy za období placení poplatku 2023 a které budou vybrány v roce 2024 (viz poznámka č. 26 „čistý výnos/náklad z poplatků a provizí“).^[42]

Zbytek této položky zahrnoval především i) naběhlé úrokové výnosy z ostatních finančních nástrojů; ii) naběhlé výnosy z projektů a služeb ESCB v provozu (viz poznámka č. 28 „ostatní výnosy“); a iii) různé zálohy.

Poznámka č. 6.5 – Ostatní

K 31. prosinci 2023 dosahovala tato položka 88 mil. EUR (438 mil. EUR v roce 2022). Zahrnovala různé zůstatky ve výši 60 milionů EUR (90 mil. EUR v roce 2022), a to především pohledávky související s projekty a službami ESCB v provozu (viz poznámka č. 28 „ostatní výnosy) a zůstatky z titulu vrácení daně z přidané hodnoty.

Dále zahrnovala zůstatky v hodnotě 28 mil. EUR (349 mil. EUR v roce 2022) v souvislosti se swapy a forwardovými transakcemi v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2023 vypořádány (viz poznámka č. 20 „měnové swapy a měnové forwardové transakce“). Tyto zůstatky vyplývají z přepočtu těchto transakcí na eura průměrným kurzem příslušné měny platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, v nichž byly tyto transakce původně zaúčtovány (viz „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 7 – Bankovky v oběhu

Tato položka se skládá z podílu ECB (8 %) na úhrnu eurobankovek v oběhu (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“) a k 31. prosinci 2023 dosahovala 125 378 mil. EUR (125 763 mil. EUR v roce 2022).

Poznámka č. 8 – Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně

Centrální banky Eurosystému mají možnost přijímat hotovost jako zajištění ve svých zápůjčkách cenných papírů v rámci PSPP a cenných papírů ve veřejném sektoru v rámci PEPP bez povinnosti ji reinvestovat. V případě ECB jsou tyto operace prováděny prostřednictvím specializované instituce.

K 31. prosinci 2023 činila nevypořádaná hodnota těchto zápůjček oproti hotovostnímu zajištění prováděných s úvěrovými institucemi eurozóny 4 699 mil. EUR (17 734 mil. EUR v roce 2022). Hotovost přijatá jako zajištění byla převedena na účty systému TARGET. Vzhledem k tomu, že hotovost zůstala na konci roku neinvestována, byly tyto transakce zaúčtovány v rozvaze (viz „reverzní transakce“ v části 2.3 „účetní pravidla“).^[43]

Poznámka č. 9 – Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

Poznámka č. 9.1 – Vládní sektor

K 31. prosinci 2023 tato položka činila 143 mil. EUR (48 520 mil. EUR v roce 2022) a zahrnovala vklady provedené Evropským nástrojem finanční stability (EFSF) a Evropským mechanismem stability (ESM). V souladu s článkem 21 statutu ESCB může ECB působit jako fiskální agenti pro orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, ústřední vlády, regionální, místní nebo jiné veřejné orgány, jiné veřejnoprávní subjekty nebo veřejné podniky členských států.

Poznámka č. 9.2 – Ostatní závazky

Tato položka sestává ze zůstatků přidružených systémů eurozóny^[44] připojených k systému TARGET prostřednictvím součásti TARGET-ECB a k 31. prosinci 2023 činila 20 479 mil. EUR (15 343 mil. EUR v roce 2022).

Poznámka č. 10 – Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

Tato položka je tvořena následujícími aktivy:

K 31. prosinci 2023 tvořily největší část této položky vklady přijaté ECB v rámci její úlohy fiskálního agenta pro Evropskou komisi, a to ve vztahu ke správě výpůjčních a úvěrových činností EU (viz poznámka č. 21 „správa výpůjčních a úvěrových operací“).

Tato položka zahrnuje také zůstatky vzniklé z nevypořádaných zápůjček cenných papírů v rámci PSPP a cenných papírů veřejného sektoru v rámci PEPP provedených s s úvěrovými institucemi mimo eurozónu, při nichž byla jako zajištění obdržena hotovost, jež byla převedena na účty TARGET (viz poznámka č. 8 „ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“).

Dále zahrnovala zůstatky v systému TARGET sestávající ze zůstatků v systému TARGET u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ v části 2.3 „účetní pravidla“), a v přidružených systémech mimo eurozónu připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB. Pokles těchto zůstatků v roce 2023 odpovídá nižším zůstatkům klientů TARGET2-ECB ze zemí mimo eurozónu

Zbývající část této položky tvoří zůstatek vzniklý ze stálé vzájemné měnové dohody s Federálním rezervním systémem. V rámci této dohody poskytuje Federální rezervní banka v New Yorku ECB prostřednictvím swapových transakcí americké dolary s cílem nabídnout protistranám Eurosystému krátkodobé financování v amerických dolarech. ECB současně uzavírá reverzní swapové transakce s národními centrálními bankami zemí eurozóny, které využívají získané prostředky k provádění operací na poskytnutí likvidity v amerických dolarech protistranám Eurosystému formou reverzních transakcí. Reverzní swapy vedou uvnitř Eurosystému k zůstatkům mezi ECB a národními centrálními bankami zemí eurozóny. Dále ze swapových transakcí prováděných s Federální rezervní bankou v New Yorku a národními centrálními bankami zemí eurozóny vznikají forwardové pohledávky a závazky, které jsou zaúčtovány na podrozvahových účtech (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“).

Poznámka č. 11 – Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

Poznámka č. 11.1 – Vklady, zůstatky a jiné závazky

K 31. prosinci 2023 zahrnuje tato položka závazek v cizí měně vůči nerezidentu eurozóny ve výši 24 mil. EUR (v nulové výši v roce 2022), který vzniknul v souvislosti se správou devizových rezerv ECB.

Poznámka č. 12 – Závazky uvnitř Eurosystému

Poznámka č. 12.1 – Závazky z převodu devizových rezerv

Jedná se o závazky vůči národním centrálním bankám zemí eurozóny, které vznikly z převodu devizových rezerv na ECB, když tyto banky vstoupily do Eurosystému. V souladu s článkem 30.2 statutu ESCB jsou tyto příspěvky NCB pevně stanoveny v poměru k jejich podílům na upsaném základním kapitálu ECB. Převod devizových rezerv ze strany Hrvatska narodna banka v souvislosti s přijetím jednotné měny Chorvatskem vedl k nárůstu těchto závazků.

Pohledávka Hrvatska narodna banka byla stanovena ve výši 327 mil. EUR, aby poměr mezi touto pohledávkou a agregovanou pohledávkou připsanou ostatním národním centrálním bankám členských zemí, jejichž měnou je euro, odpovídal poměru mezi váženým podílem Hrvatska narodna banka v klíči pro upisování základního kapitálu ECB a agregovaným váženým podílem ostatních národních centrálních bank zemí eurozóny v tomto klíči. Rozdíl mezi pohledávkou a hodnotou převedených aktiv (viz poznámka č. 1 „zlato a pohledávky ve zlatě“, a poznámka č. 2.2 „zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny“) představuje v souladu s článkem 48.2 statutu ESCB část příspěvku ze strany Hrvatska narodna banka na rezervní fondy a rezervy ECB k 31. prosinci 2022 (viz poznámka č. 14 „rezervy" a č. 15 „účty přecenění“).

Úročení těchto závazků se vypočítává denně pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou Eurosystém používá při nabídkovém řízení pro hlavní refinanční operace, upravené tak, aby odrážela nulové úročení položky „zlato“ (viz poznámka č. 23.3 „úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv“).

Poznámka č. 12.2 – Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)

Za rok 2023 tvořily tuto položku především zůstatky, jež u ECB drží národní centrální banky zemí eurozóny a které vznikají v systému TARGET (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Nárůst netto závazku v rámci systému TARGET byl způsoben především odlivem hotovosti v důsledku i) nižších vkladů ESM a EFSF (viz poznámka č. 9.1 „vládní instituce“), ii) nižších zůstatků přidružených systémů mimo eurozónu připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB (viz poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“) a iii) poklesu hotovosti přijaté jako zajištění proti zápůjčkám cenných papírů v rámci PSPP a cenných papírů veřejného sektoru v rámci PEPP (viz poznámka č. 8 „ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“ a poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“). Vliv těchto faktorů byl částečně vyrovnán především čistými přítoky hotovosti v důsledku splatnosti cenných papírů v rámci APP a PEPP, které byly vypořádány prostřednictvím účtů TARGET (viz poznámka č. 4 „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“).

S výjimkou zůstatků vyplývajících z reverzních swapových transakcí v souvislosti s operacemi na poskytnutí likvidity v amerických dolarech se úročení pozic vedených ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí eurozóny a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET, každý den vypočítává pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při svých nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace.

Ostatní závazky v rámci Eurosystému zahrnovaly převážně vklady přijaté ECB v její funkci fiskálního agenta pro Evropskou komisi v souvislosti se správou výpůjčních a úvěrových operací EU (viz poznámka č. 21 „správa výpůjční ch a úvěrových operací“).

Poznámka č. 13 – Ostatní závazky

Poznámka č. 13.1 – Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Tato položka se skládá především ze změn ocenění devizových swapů a devizových forwardových transakcí v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2023 vypořádány (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění představují 68 mil. EUR (430 mil. EUR v roce 2022) a jsou důsledkem přepočtu těchto transakcí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, které vyplývají z přepočtu transakcí průměrným kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz „podrozvahové nástroje“ a „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 13.2 – Položky časového rozlišení

Tato položka je tvořena následujícími aktivy:

Zde sestávaly k 31. prosinci 2023 dvě hlavní složky: závazek z naběhlých úroků ze zůstatků v systému TARGET splatných národním centrálním bankám za prosinec 2023 (viz poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“ a poznámka č. 12.2 „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“) a závazek z naběhlých úroků splatný národním centrálním bankám zemí eurozóny za rok 2023 z jejich pohledávek vyplývajících z devizových rezerv převedených na ECB (viz poznámka č. 12.1 „závazky z převodu devizových rezerv“). Tyto částky byly vypořádány v lednu 2024.

Tato položka zahrnovala také naběhlé úroky z vkladů, které ECB přijala ve své úloze fiskálního agenta (viz poznámka č. 9.1 „vládní instituce“, poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“ a poznámka č. 12.2 „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“).

Zbytek této položky zahrnoval především i) závazek z naběhlých úroků ze zůstatků přidružených systémů eurozóny připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB (viz poznámka č. 9.2 „ostatní závazky“), ii) ostatní položky časového rozlišení a iii) naběhlý úrok z hotovosti přijaté jako zajištění v rámci zápůjček cenných papírů ECB (viz poznámka č. 8 „ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“ a poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“).

Poznámka č. 13.3 – Ostatní

K 31. prosinci 2023 obsahovala tato položka 1 401 mil. EUR (1 562 mil. EUR v roce 2022). Zahrnovala zůstatky ve výši 635 mil. EUR (974 mil. EUR v roce 2022) v souvislosti se swapy a forwardovými transakcemi v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2023 vypořádány (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto zůstatky vyplývají z přepočtu těchto transakcí na eura průměrným kurzem příslušné měny platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, v nichž byly tyto transakce původně zaúčtovány (viz „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Součástí položky byl rovněž závazek z nájmů ve výši 117 mil. EUR (141 mil. EUR v roce 2022) (viz „nájmy“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Tato položka navíc zahrnuje čistý závazek ECB z definovaných požitků po skončení pracovního poměru a ostatních dlouhodobých požitků jejích zaměstnanců^[45], členů Výkonné rady a také členů Rady dohledu zaměstnaných ECB. Dále tato položka zahrnuje požitky při ukončení pracovního poměru zaměstnanců ECB.

Požitky po skončení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru u ECB

Rozvaha
V souvislosti s požitky po skončení pracovního poměru, ostatními dlouhodobými zaměstnaneckými požitky i požitky při ukončení pracovního poměru^[46] byly v rozvaze vykázány pod položkou „ostatní“ (závazky) tyto částky:

V roce 2023 zahrnovala současná hodnota závazků z definovaných požitků vůči zaměstnancům o objemu 2 458 mil. EUR (1 947 mil. EUR v roce 2022) nefinancované požitky ve výši 278 mil. EUR (233 mil. EUR v roce 2022) související s požitky po skončení pracovního poměru s výjimkou penzí a s ostatními dlouhodobými požitky. Současná hodnota závazku z definovaných požitků vůči členům Výkonné rady a členům Rady dohledu ve výši 35 mil. EUR (31 mil. EUR v roce 2022) se vztahuje výhradně k požitkům po skončení pracovního poměru a ostatním dlouhodobým požitkům krytým na základě nefinancovaných opatření.

Přecenění čistého závazku ECB z definovaných požitků po skončení pracovního poměru je vykázáno v rozvaze pod položkou pasiv „účty přecenění“. V roce 2023 dosáhly zisky z přecenění pod touto položkou pasiv 238 mil. EUR (369 mil. EUR v roce 2022) (viz poznámka č. 15 „účty přecenění“).

Změny závazku vyplývajícího z definovaných požitků, aktiva plánu a výsledky přecenění
Současná hodnota závazku vyplývajícího z definovaných požitků se změnila následujícím způsobem:

Celková ztráta z přecenění závazku vyplývajícího z definovaných požitků za rok 2023 dosahující 331 mil. EUR vznikla především v důsledku snížení diskontní sazby použité pro pojistněmatematické ocenění, a to z 3,9 % v roce 2022 na 3,4 % v roce 2023.

Změny reálné hodnoty aktiv plánu v pilíři definovaných požitků vztahujících se k zaměstnancům:

Zisky z přecenění aktiv plánu v roce 2023 odrážely fakt, že skutečné výnosy z podílů fondu byly vyšší než předpokládaný úrokový výnos z aktiv plánu, který byl založen na předpokládané diskontní sazbě 3,9 %.

Níže jsou uvedeny změny výsledků přecenění:

Výkaz zisku a ztráty
Níže jsou uvedeny částky obsažené ve výkazu zisku a ztráty:

Částky zachycené ve výkazu zisku a ztráty pro náklady současné služby, úrokové náklady ze závazku a úrokové výnosy z aktiv plánu se odhadují za použití sazeb uplatňovaných v předchozím roce. Diskontní sazba použitá pro pojistněmatematické ocenění vzrostla z 1,3 % v roce 2021 na 3,9 % v roce 2022, což v roce 2023 vedlo k i) nižším nákladům současné služby, ii) vyšším úrokovým nákladům ze závazku a iii) vyšším úrokovým výnosům z aktiv plánu.

Přecenění ostatních dlouhodobých požitků a požitků po skončení pracovního poměru se vykazuje ve výkazu zisku a ztráty běžného roku, což odráží sazby platné pro ocenění. Proto nižší diskontní sazba ve výši 3,4 % použitá pro pojistně-matematické ocenění na konci roku 2023 vedla ke ztrátě z přecenění vykázané v uvedeném roce.

Klíčové předpoklady
Při přípravě ocenění, na něž tato poznámka odkazuje, použili nezávislí pojistní matematici předpoklady schválené Výkonnou radou pro účely účtování a zveřejňování. Pro výpočet závazku souvisejícího s požitky po skončení pracovního poměru a ostatními dlouhodobými požitky byly použity tyto předpoklady:

Poznámka č. 14 – Rezervy

K 31. prosinci 2023 dosahovala tato položka 67 mil. EUR (69 mil. EUR v roce 2022). Na konci roku 2022 obsahovala tato položka rovněž rezervu ke krytí finančních rizik ve výši 6 566 mil. EUR. Poté, co Chorvatsko přijalo jednotnou měnu, přispěla Hrvatska narodna banka s účinností od 1. ledna 2023 k této rezervě částkou 53 mil. EUR^[47], čímž se její objem zvýšil na 6 620 mil. EUR.

Výše rezervy ke krytí finančních rizik a její opodstatněnost se každoročně posuzuje podle toho, jak ECB vyhodnotí svou expozici vůči těmto rizikům, přičemž se zohlední řada faktorů. Objem rezervy spolu s částkou drženou ve všeobecném rezervním fondu nesmí přesáhnout hodnotu základního kapitálu ECB splaceného národními centrálními bankami zemí eurozóny. Účelem této rezervy je její použití v rozsahu, který Rada guvernérů považuje za nezbytný na vyrovnání ztrát, které vznikají v důsledku expozice vůči finančním rizikům. Na konci roku 2023 byla tato rezerva v plné výši uvolněna na krytí ztrát, které vznikly z expozic vůči finančním rizikům, čímž ztráta ECB za daný rok dosáhla 1 266 mil. EUR. Ztráty vyplývaly především ze zvýšení úrokové sazby, kterou Eurosystém použil při svých nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace, což vedlo ke značným úrokovým nákladům na straně čistých závazků ECB v systému TARGET (viz poznámka č. 23.4 "ostatní úrokové výnosy, ostatní úrokové náklady“).

V důsledku úplného uvolnění této rezervy ke krytí finančních rizik dosahovala k 31. prosinci 2023 její výše nulové hodnoty. Rada guvernérů může v rámci svého každoročního přezkumu rozhodnout o doplnění této rezervy, jakmile se ECB vrátí k zisku.

Poznámka č. 15 – Účty přecenění

Tato položka zahrnuje především zůstatky přecenění vzniklé z nerealizovaných zisků z aktiv, závazků a podrozvahových nástrojů (viz „vykazování výnosů“, „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“, „cenné papíry“ a „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Dále zahrnuje přecenění čistého závazku ECB z definovaných požitků týkající se požitků po skončení pracovního poměru (viz „požitky po skončení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru u ECB“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 13.3 „ostatní“).

Účty přecenění v roce 2023 vzrostly převážně v důsledku růstu eurové tržní ceny zlata. Poté, co Chorvatsko přijalo jednotnou měnu, přispěla Hrvatska narodna banka s účinností od 1. ledna 2023 k těmto zůstatkům částkou 296 mil. EUR. Tento nárůst byl částečně vyrovnán poklesem objemu účtů přecenění v cizích měnách především v důsledku oslabení amerického dolaru a japonského jenu vůči euru.

Pro přecenění na konci roku byly použity tyto směnné kurzy:

Poznámka č. 16 – Základní kapitál a rezervní fondy

Poznámka č. 16.1 – Základní kapitál

Upsaný základní kapitál ECB činí 10 825 mil. EUR.

Chorvatsko přijalo jednotnou měnu 1. ledna 2023. V souladu s čl. 48.1 statutu ESCB uhradila Hrvatska narodna banka k 1. lednu 2023 částku 69 mil. EUR^[48], která představuje zbývající část jejího úpisu základního kapitálu ECB. V důsledku toho vzrostl splacený základní kapitál ECB ze 8 880 mil. EUR k 31. prosinci 2022 na 8 948 mil. EUR k 1. lednu 2023, jak je uvedeno v tabulce níže.

Národní centrální banky zemí eurozóny splatily svůj podíl na upsaném základním kapitálu v plné výši.

Národní centrální banky zemí mimo eurozónu musí zaplatit 3,75 % svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB jako příspěvek na provozní náklady ECB. Národní centrální banky zemí mimo eurozónu nejsou oprávněny získat podíl na rozdělitelném zisku ECB ani nemají povinnost krýt případné ztráty ECB.

2.5 Podrozvahové nástroje

Poznámka č. 17 – Programy zápůjček cenných papírů

V rámci správy vlastních zdrojů má ECB uzavřenu dohodu o programu zápůjček cenných papírů, podle níž specializovaná instituce uzavírá za ECB zápůjčky cenných papírů.

Dále dala ECB v souladu s rozhodnutími Rady guvernérů k dispozici pro zápůjčky cenné papíry držené pro účely měnové politiky.^[49]

Pokud nejsou tyto zápůjčky cenných papírů prováděny oproti hotovostnímu zajištění, které zůstává na konci roku neinvestováno, jsou vykázány v podrozvahových účtech.^[50] Tyto zápůjčky cenných papírů v hodnotě 32 791 mil. EUR (11 569 mil. EUR v roce 2022) byly k 31. prosinci 2023 nesplacené. Z této částky souviselo 26 577 mil. EUR (6 637 mil. EUR v roce 2022) se zápůjčkami cenných papírů držených pro účely měnové politiky.

Poznámka č. 18 – Úrokové futures

Následující transakce vykázané v devizových kurzech z konce roku nebyly vypořádány:

Tyto transakce byly prováděny v rámci správy devizových rezerv ECB.

Poznámka č. 19 – Forwardové transakce s cennými papíry

Následující transakce vykázané v devizových kurzech z konce roku nebyly vypořádány:

Tyto transakce byly prováděny v rámci správy devizových rezerv ECB.

Poznámka č. 20 – Devizové swapy a devizové forwardové transakce

Správa devizových rezerv
V rámci správy devizových rezerv ECB byly prováděny devizové swapy a devizové forwardové transakce. Nevypořádané pohledávky a závazky vyplývající z těchto transakcí jsou vykázané v devizových kurzech z konce roku:

Vzájemné swapové dohody na poskytnutí likvidity
ECB je součástí sítě swapových linek centrálních bank a uzavřela vzájemné swapové dohody s Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan, Federální rezervní bankou a Švýcarskou národní bankou. Drží také reciproční swapovou linku s Čínskou lidovou bankou. Tyto swapové dohody umožňují poskytování i) likvidity v kterékoli z příslušných měn výše uvedených centrálních bank bankám eurozóny nebo ii) likvidity v eurech finančním institucím v jurisdikcích výše uvedených centrálních bank. Dále jsou uzavřeny swapové dohody s Danmarks Nationalbank, Narodowy Bank Polski a Sveriges riksbank o poskytování likvidity v eurech finančním institucím v jejich jurisdikcích. Cílem výše uvedených dohod je řešit případnou potřebu likvidity s cílem vyrovnat potenciální dysfunkce trhu a minimalizovat tak riziko přelévání nepříznivých dopadů na finanční trhy a ekonomiky eurozóny.^[51]

V souvislosti s poskytováním likvidity v amerických dolarech protistranám Eurosystému vznikly pohledávky a závazky v amerických dolarech s datem splatnosti v roce 2024 (viz poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“).

Poznámka č. 21 – Správa výpůjčních a úvěrových operací

V roce 2023 ECB nadále odpovídala za správu účtů a zpracování plateb souvisejících s výpůjčními a úvěrovými operacemi EU na základě mechanismu střednědobé finanční pomoci, evropského mechanismu finanční stabilizace a dohody o úvěrové facilitě Řecku.

V reakci na pandemii COVID-19 poskytovala EU půjčky členským státům v rámci svého nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Dostupnost tohoto nástroje skončila 31. prosince 2022, ale příslušné emise zahrnovaly dluhopisy v rozmezí od 5 do 30 let splatnosti. V roce 2023 EU rovněž nadále poskytovala financování v podobě nevratné finanční podpory a úvěrové podpory členským státům v rámci programu Next Generation EU (NGEU), který byl zřízen, aby podporoval hospodářské oživení v EU a současně usnadňoval přechod na zelenou a digitální ekonomiku Unie. V roce 2023 EU rovněž poskytovala Ukrajině podporu ve formě úvěrů prostřednictvím nového nástroje makrofinanční pomoci (MFA +). ECB podporovala Evropskou komisi ve správě operací souvisejících s uvedenými nástroji.

V roce 2023 ECB zpracovávala platby související se všemi výše uvedenými operacemi.

Poznámka č. 22 – Podmíněné závazky z probíhajících soudních řízení

Proti ECB byly podány žaloby v souvislosti s výkonem jejích dohledových funkcí nad Banca Carige S.p.A. (Banca Carige). V jednom z těchto soudních řízení se akcionáři Banca Carige domáhají finanční náhrady od ECB za újmu, která údajně vznikla v důsledku různých kroků ECB při výkonu jejích dohledových funkcí vůči Banca Carige a která spočívá jak v údajné nečinnosti, tak v poškozujících úkonech. O tomto případu bude rozhodnuto mimo jiné s ohledem na konečný výsledek dalších souvisejících případů. V jednom z nich Tribunál EU ve svém rozsudku ze dne 12. října 2022 konstatoval, že rozhodnutí ECB o dočasné správě Banca Carige postrádalo vhodný právní základ podle italských právních předpisů. Tribunál proto zrušil rozhodnutí ECB o dočasné správě Banca Carige i první prodloužení doby trvání dočasné správy v roce 2019. Proti rozsudku Tribunálu však ECB podala odvolání před Soudním dvorem EU, který může tento rozsudek ještě zvrátit. Další dvě rozhodnutí ECB o prodloužení dočasné správy jsou v současné době napadena v rámci žaloby na neplatnost, která dosud nebyla vyřízena.

2.6 Poznámky k výkazu zisku a ztráty

Poznámka č. 23 – Čistý úrokový výnos

Poznámka č. 23.1 – Úrokový výnos z devizových rezerv

Tato položka obsahuje úrokové výnosy (po odečtení úrokových nákladů) z čistých devizových rezerv ECB.

Čistý úrokový výnos/náklad podle druhu nástroje je uveden níže:

Čistý úrokový výnos/náklad podle cizí měny je uveden níže:

Poznámka č. 23.2 – Úrokový výnos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému

Tuto položku tvoří úrokový výnos z 8% podílu ECB na celkové emisi eurobankovek (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 5.1 „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“). Úrokový výnos v roce 2023 dosáhl 4 817 mil. EUR (736 mil. EUR v roce 2022). Nárůst tohoto výnosu byl důsledkem vyšší průměrné sazby pro hlavní refinanční operace v roce 2023 ve srovnání s předchozím rokem (3,8 % v roce 2023 oproti 0,6 % v roce 2022).

Poznámka č. 23.3 – Úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv

Zde se zveřejňuje úročení pohledávek národních centrálních bank zemí eurozóny z devizových rezerv převedených na ECB (viz poznámka č. 12.1 „závazky z převodu devizových rezerv“). Úrokové náklady v roce 2023 dosáhly 1 335 mil. EUR (201 mil. EUR v roce 2022). Nárůst tohoto úročení byl důsledkem vyšší průměrné sazby pro hlavní refinanční operace v roce 2023 ve srovnání s předchozím rokem (3,8 % v roce 2023 oproti 0,6 % v roce 2022).

Poznámka č. 23.4 – Ostatní úrokové výnosy, ostatní úrokové náklady

Ostatní úrokové výnosy a ostatní úrokové náklady:

Poznámka č. 24 – Realizované zisky nebo ztráty z finančních operací

Dosaženy byly tyto realizované zisky/ztráty z finančních operací:

Čisté realizované ztráty vyplývající ze změn cen zahrnují realizované zisky a ztráty z cenných papírů a z úrokových futures. Čisté realizované ztráty vyplývající ze změn cen v roce 2023 vznikly především ze způsobu účtování prémií a diskontů souvisejících se splátkami cenných papírů držených v rámci ABSPP^[52].

Realizované zisky a ztráty z finančních operací podle měn a čtvrtletí jsou uvedeny níže:

Poznámka č. 25 – Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic

Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic:

Tržní hodnota řady cenných papírů držených v portfoliích v amerických dolarech a portfoliích vlastního kapitálu poklesla – vedle růstu odpovídajících výnosů v roce 2023. To vedlo na konci roku k nerealizovaným ztrátám ze změn cen. V roce 2022 byly tyto ztráty podstatně vyšší, neboť odpovídající výnosy výrazně vzrostly, což vedlo k velkému snížení tržní hodnoty většiny cenných papírů držených v těchto portfoliích na konci roku.

Poznámka č. 26 – Čistý výnos/náklad z poplatků a provizí

Výnos v rámci této položky pocházel především z poplatků za dohled. Náklady sestávají zejména z poplatků za úschovu.

Výnosy a náklady související s úkoly dohledu
Výnosy spojené s bankovním dohledem zahrnují především výnosy z poplatků za dohled. ECB vybírá od dohlížených subjektů roční poplatky na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s plněním jejích úkolů dohledu. Na základě skutečných ročních nákladů ECB vzniklých při plnění jejích úkolů bankovního dohledu činily výnosy z poplatků za dohled za rok 2023 celkem 654 mil. EUR (594 mil. EUR v roce 2022).

S cílem určit výši vyměřovaných ročních poplatků za dohled se skutečné roční náklady upravují o částky vrácené jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku nebo od nich obdržené a o jiné úpravy, včetně přijatých úroků z prodlení.^[53] S přihlédnutím k úpravě odpovídající přijatému úroku z prodlení i k čistým vratkám jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku odpovídají roční poplatky za dohled, které mají být vyměřeny subjektům podléhajícím dohledu za rok 2023, téměř stejné úrovni skutečných ročních nákladů ve výši 594 mil EUR^[54] (viz poznámka č. 7.4 „položky časového rozlišení“). Jednotlivé poplatky za dohled budou fakturovány ve druhém čtvrtletí 2024.^[55]

ECB je také oprávněna ukládat dohlíženým subjektům správní sankce v případě porušení povinností v rámci platného práva EU v oblasti bankovnictví týkajícího se obezřetnostních požadavků (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Související výnos není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Zohledněny nejsou ani vratky takových sankcí uhrazené ECB v případě, že jsou předchozí rozhodnutí ECB o sankcích pozměněna nebo zrušena. Namísto toho jsou souvisejí částky vykázány ve výkazu zisku a ztráty ECB. V roce 2023 dosáhl výnos ze sankcí týkajících se dohlížených subjektů 18 mil. EUR (12 mil. EUR v roce 2022).

Výnosy ECB související s úkoly v oblasti bankovního dohledu činily:

Náklady spojené s bankovním dohledem vyplývají z přímého dohledu nad významnými subjekty, z dozoru nad výkonem dohledu nad méně významnými subjekty a z provádění horizontálních úkolů a specializovaných služeb. Sestávají z přímých nákladů bankovního dohledu ECB a příslušných nákladů vzniklých v podpůrných útvarech, které jsou potřebné k plnění úkolů ECB v oblasti dohledu. Jejich služby se týkají: budov a zařízení, lidských zdrojů, informačních technologií (IT), právních, auditních a administrativních činností, komunikace a překladů i dalších činností.

Skutečné náklady spojené s úkoly dohledu ECB, které jsou hrazeny prostřednictvím ročních poplatků za dohled v roce 2023, dosáhly výše 654 mil. EUR (594 mil. EUR v roce 2022). Celkový nárůst byl způsoben vyššími osobními náklady v roce 2023. V předchozím roce byly osobní náklady sníženy o pojistněmatematické zisky zohledněné ve vztahu k ostatním dlouhodobým požitkům v důsledku výrazně vyšší diskontní sazby použité pro pojistněmatematické ocenění na konci roku 2022^[56]. V roce 2023 přispěl k růstu osobních nákladů také vyšší průměrný počet zaměstnanců bankovního dohledu ECB i úpravy mezd. Vedle vyšších osobních nákladů přispěl k celkovému nárůstu nákladů souvisejících s bankovním dohledem také návrat bankovního dohledu k plné úrovni činnosti po pandemii.

Poznámka č. 27 – Výnosy z akcií a majetkových účastí

Pod touto položkou je vykázána přijatá dividenda z akcií BIS ve výši 1 mil. EUR v roce 2023 (1 mil. EUR v roce 2022), které ECB vlastní (viz poznámka č. 6.2 „ostatní finanční aktiva“).

Poznámka č. 28 – Ostatní výnosy

Ostatní různé výnosy dosáhly v roce 2023 výše 72 mil. EUR (61 mil. EUR v roce 2022) a tvořily je především příspěvky zúčastněných národních centrálních bank na náklady, které vznikají ECB v souvislosti s projekty ESCB a provozovanými službami.

Poznámka č. 29 – Osobní náklady

Osobní náklady:

Průměrný počet zaměstnanců vyjádřený jako ekvivalent plného pracovního úvazku (EPPÚ)^[57] činil 4 222 (4 136 v roce 2022), z nichž 380 byli vedoucí pracovníci (373 v roce 2022).

Mzdy a příspěvky vzrostly v důsledku vyššího průměrného počtu zaměstnanců ECB, a to převážně v bankovním dohledu, a úpravy mezd. Tento nárůst byl částečně vyrovnán nižšími náklady ve vztahu k požitkům po skončení pracovního poměru především z důvodu vyšší diskontní sazby použité v pojistně-matematickém ocenění k odvození nákladů současné služby v roce 2023^[58] (viz poznámka č. 13.3 „ostatní“).

Odměňování členů Výkonné rady a Rady dohledu
Členům Výkonné rady a členům Rady dohledu, které zaměstnává ECB, je vyplácena základní mzda a příspěvek na bydlení. Prezident či prezidentka nepobírá příspěvky na bydlení a namísto toho má k dispozici rezidenci. Členům Výkonné rady a předsedovi či předsedkyni Rady dohledu je dále vyplácen příspěvek na reprezentaci. V souladu s pracovním řádem pro zaměstnance Evropské centrální banky mohou mít členové obou rad podle své životní situace nárok na příspěvky na domácnost, dítě, vzdělávání a další příspěvky. Mzda podléhá dani ve prospěch EU a jsou z ní strhávány odvody na penzijní, zdravotní a úrazové pojištění a na pojištění dlouhodobé péče. Příspěvky jsou nezdanitelné a nezapočítávají se do nároku na důchod.

Níže jsou uvedeny základní mzdy členů Výkonné rady a Rady dohledu zaměstnaných ECB (tedy bez zástupců vnitrostátních orgánů dohledu) v roce 2023:^[59]

Celková výše příspěvků vyplacená členům obou rad a odvodů ECB na jejich zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče dosáhla 1 169 703 EUR (1 110 618 EUR v roce 2022).

Bývalým členům obou rad mohou být po skončení výkonu funkce vypláceny po omezenou dobu přechodné platby spojené s odchodem z funkce. V roce 2023 činily tyto platby a související příspěvky spolu s odvody ECB na zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče bývalých členů obou rad 365 864 EUR (742 892 EUR v roce 2022). Pokles těchto plateb byl způsoben především menším počtem bývalých členů rad, kteří je v roce 2023 obdrželi v porovnání s rokem 2022.

Platby související s penzemi, včetně dávek po skončení pracovního poměru, a příspěvky na zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče za bývalé členy rad či osoby na nich závislé dosáhly 2 670 313 EUR (1 095 737 EUR v roce 2022).^[60] V roce 2023 tato částka zahrnovala paušální platbu dřívějšímu členovi rady namísto budoucích plateb důchodu.

Poznámka č. 30 – Správní náklady

Vzniklé správní náklady:

Celkový nárůst správních nákladů v roce 2023 byl způsoben především i) vyššími náklady na externí poradenskou podporu v souvislosti s údržbou IT a projekty Eurosystému („externí služby“), ii) návratem k plné úrovni činnosti po pandemii, zejména v bankovním dohledu, a iii) dopadem inflace. Poslední dva faktory ovlivnily různé náklady zaznamenané pod touto položkou.

Poznámka č. 31 – Náklady na bankovky

V roce 2023 činily tyto náklady 9 mil. EUR (9 mil. EUR v roce 2022). Tyto náklady převážně vznikly s přeshraniční přepravou eurobankovek mezi tiskárnami bankovek a národními centrálními bankami v rámci dodávek nových bankovek a mezi národními centrálními bankami v rámci vyrovnávání nedostatečných a přebytečných zásob eurobankovek. Tyto náklady nese centrálně ECB.

2.7 Události po rozvahovém dni

Poznámka č. 32 – Úprava klíče pro upisování základního kapitálu ECB prováděná jednou za pět let

Podle článku 29 statutu ESCB jsou vážené podíly přidělené národním centrálním bankám v klíči pro upisování základního kapitálu ECB upravovány jednou za pět let^[61]. Pátá taková úprava po vzniku ECB byla provedena 1. ledna 2024 následujícím způsobem:

Dopad na splacený kapitál ECB
V důsledku celkového snížení ve výši 0,2200 procentního bodu ve vážených podílech národních centrálních bank zemí eurozóny (s plně splacenými úpisy) na upsaném základním kapitálu ECB ve výši 10 825 mil. EUR odpovídajícímu zvýšení ve vážených podílech národních centrálních bank zemí mimo eurozónu (které splácejí jen 3,75 % svých úpisů) poklesl splacený základní kapitál ECB k 1. lednu 2024 o celkem 23 mil. EUR.

Dopad na pohledávky NCB odpovídající výši devizových rezerv převedených na ECB
Podle článku 30.2 statutu ESCB jsou příspěvky NCB k převodu devizových rezerv na ECB pevně stanoveny v poměru k jejich podílům na upsaném základním kapitálu ECB. Vzhledem k poklesu vážených podílů NCB zemí eurozóny (které převedly své devizové rezervy na ECB) na upsaném základním kapitálu ECB byla odpovídajícím způsobem upravena také pohledávka rovnající se tomuto převodu. To vedlo 1. ledna 2024 k poklesu ve výši 109 mil. EUR, který byl splacen národním centrálním bankám zemí eurozóny.

2.8 Účetní výkazy 2019–2023

2.8.1 Rozvaha

2.8.2 Výkaz zisku a ztráty

3 Zpráva nezávislého auditora

Prezidentka a Rada guvernérů
Evropské centrální banky
Frankfurt nad Mohanem

Zpráva o auditu účetních výkazů ECB za rok 2023

Výrok

Provedli jsme audit účetních výkazů Evropské centrální banky (ECB) za rok končící 31. prosince 2023 – obsažených v roční účetní závěrce ECB –, které se skládají z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu důležitých účetních pravidel a dalších vysvětlujících poznámek.

Podle našeho názoru přiložené účetní výkazy podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice ECB k 31. prosinci 2023 a výsledků finančního hospodaření za uplynulý rok v souladu se zásadami, které stanovila Rada guvernérů a které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách ECB (ECB/2016/35), v platném znění, které je založeno na obecných zásadách ECB (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finančním vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34), v platném znění.

Základ pro vydání výroku

Audit jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy (ISA). Naše povinnosti podle těchto standardů jsou dále popsány v naší zprávě v části Odpovědnost auditora za audit účetních výkazů. Jsme na ECB nezávislí v souladu s německými etickými standardy, které se na náš audit účetních výkazů vztahují a které jsou v souladu s Mezinárodním etickým kodexem pro auditory a účetní odborníky vydaným Mezinárodním výborem pro etické standardy účetních (IESBA), a v souladu s těmito standardy plníme naše další etické povinnosti. Jsme přesvědčeni, že získané důkazní informace poskytují dostatečný a vhodný základ pro vydání našeho výroku.

Další informace

Za další informace uvedené v roční účetní závěrce ECB odpovídá Výkonná rada ECB (dále jen „Výkonná rada“). Patří mezi ně veškeré informace obsažené v roční účetní závěrce ECB s výjimkou účetních výkazů ECB a naší zprávy auditora.

Náš výrok o účetních výkazech se k těmto dalším informacím nevztahuje a nevydáváme k nim žádný zvláštní výrok.

V souvislosti s naším auditem účetních výkazů odpovídáme za to, abychom si tyto další informace přečetli a přitom zvážili, zda se tyto další informace významně neodchylují od účetních výkazů nebo našich poznatků, které jsme získali v průběhu auditu, nebo se jinak nejeví být významně nesprávné.

Odpovědnost Výkonné rady a osob pověřených odpovědností za účetní výkazy

Výkonná rada odpovídá za sestavení účetních výkazů a za věrné zobrazení skutečností v nich obsažených v souladu se zásadami, které stanovila Rada guvernérů a které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách ECB (ECB/2016/35) v platném znění, které je založeno na obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34) v platném znění. Tato odpovědnost zahrnuje vnitřní kontrolní systém, který považuje Výkonná rada za nezbytný pro sestavení účetních výkazů, jež neobsahují významné nesprávnosti, ať už v důsledku podvodu, či chyby.

Při přípravě účetních výkazů odpovídá Výkonná rada za posouzení, zda je ECB schopna nepřetržitě trvat jakožto účetní jednotka, v příslušných případech za oznámení záležitostí souvisejících s nepřetržitým trváním účetní jednotky a za použití předpokladu nepřetržitého trvání subjektu v účetnictví.

Osoby pověřené správou a řízením nesou odpovědnost za dohled nad postupy ECB v oblasti finančního vykazování.

Odpovědnost auditora za audit účetních výkazů

Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní výkazy jako celek neobsahují významné nesprávnosti, ať už v důsledku podvodu nebo chyby, a vydat zprávu auditora, která obsahuje náš výrok. Přiměřená jistota představuje vysokou míru jistoty, nikoli však záruku, že audit provedený v souladu s ISA zjistí každou významnou nesprávnost, pokud existuje. Nesprávnosti mohou vzniknout v důsledku podvodu či chyby a považují se za významné, pokud by od nich bylo možné přiměřeně očekávat, že jednotlivě nebo v úhrnu ovlivní ekonomická rozhodnutí uživatelů těchto účetních výkazů přijatá na jejich základě.

V rámci auditu prováděného v souladu s ISA přistupujeme k celému auditu během jeho plánování i výkonu s vlastním odborným úsudkem a profesionální skepsí. Dále také:

• Identifikujeme a posuzujeme rizika významných nesprávností v účetních výkazech, ať už v důsledku podvodu nebo chyby, navrhujeme a provádíme postupy, které na tato rizika reagují, a získáváme důkazní informace, jež poskytují dostatečný a vhodný základ pro vydání našeho výroku. Riziko nezjištění významné nesprávnosti způsobené podvodem je vyšší než riziko vyvolané chybou, neboť podvod může zahrnovat nekalé praktiky, padělání, úmyslné vynechání, zkreslení nebo překonání systému vnitřní kontroly.
• Získáváme informace o systému vnitřní kontroly, které s auditem souvisejí, s cílem navrhnout auditorské postupy, jež jsou za dané situace vhodné. Účelem tohoto postupu však není vydat výrok o účinnosti systému vnitřní kontroly ECB.
• Hodnotíme vhodnost uplatňovaných účetních pravidel a přiměřenost účetních odhadů a souvisejících informací zveřejněných vedením.
• Posuzujeme vhodnost uplatnění předpokladu nepřetržitého trvání subjektu ze strany vedení v rámci účetnictví a na základě získaných důkazních informací existenci významné nejistoty ve vztahu k událostem nebo podmínkám, která může vyvolat podstatnou pochybnost o schopnosti ECB nepřetržitě pokračovat v činnosti. Pokud dojdeme k závěru, že významná nejistota existuje, jsme povinni upozornit ve zprávě auditora na související informace zveřejněné v účetních výkazech, nebo pokud jsou takové informace nedostačující, upravit náš výrok. Naše závěry vycházejí z důkazních informací získaných do data naší zprávy auditora.
• Hodnotíme celkovou prezentaci, strukturu a obsah účetních výkazů včetně zveřejněných informací, a zda účetní výkazy představují podkladové transakce a události způsobem, který věrně zobrazuje skutečnost.

Jsme povinni komunikovat s osobami pověřenými správou a řízením ve věcech, které se mimo jiného týkají plánovaného rozsahu a načasování auditu i významných zjištění auditu, včetně jakýchkoli významných nedostatků v systému vnitřní kontroly, jež během auditu zjistíme.

Frankfurt nad Mohanem 14. února 2024

Baker Tilly GmbH & Co. KG
Wirtschaftsprüfungsgesellschaft
(Düsseldorf)

4 Rozhodnutí o rozdělení zisku / úhradě ztráty

Toto rozhodnutí není součástí účetní závěrky ECB za rok 2023.

Podle článku 33 statutu ESCB je čistý zisk ECB převáděn v tomto pořadí:

1. částka, kterou určí Rada guvernérů a jež nesmí překročit 20 % čistého zisku, se převede do všeobecného rezervního fondu až do výše 100 % základního kapitálu a
2. zbývající čistý zisk se rozděluje podílníkům ECB v poměru k jejich splaceným podílům.^[62]

Zaznamená-li ECB ztrátu, může být schodek vyrovnán ze všeobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernérů z měnových příjmů příslušného účetního roku, a to poměrně až do výše částek přidělených národním centrálním bankám podle článku 32.5 statutu ESCB.^[63]

Ztráta ECB za rok 2023 po úplném uvolnění rezervy ke krytí finančních rizik činila 1 266 mil. EUR (nula v roce 2022). Na základě rozhodnutí Rady guvernérů bude tato ztráta převedena do rozvahy ECB a vyrovnána z budoucích zisků.