Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
Christine Lagarde
The President of the European Central Bank
Luis de Guindos
Vice-President of the European Central Bank
  • MĚNOVÉ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 25. ledna 2024

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Dostupné informace celkově potvrzují naše předchozí hodnocení střednědobého inflačního výhledu. S výjimkou posilujícího vlivu srovnávací základny v segmentu energií na celkovou inflaci trend poklesu jádrové inflace pokračuje a naše dosavadní zvyšování úrokových sazeb se nadále výrazně promítá do podmínek financování. Přísné podmínky financování tlumí poptávku, což pomáhá snižovat inflaci.

Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Na základě našeho stávajícího hodnocení usuzujeme, že základní úrokové sazby ECB jsou na úrovni, která dostatečně dlouhým působením k tomuto včasnému návratu výrazně přispěje. Naše budoucí rozhodnutí zajistí, aby naše základní úrokové sazby byly po nezbytně dlouhou dobu stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni.

Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Je pravděpodobné, že ekonomika eurozóny v posledním čtvrtletí roku 2023 stagnovala. Aktuální údaje nadále signalizují slabý výkon ekonomiky v blízkém horizontu. Některé výhledové ukazatele z výběrových šetření však naznačují oživení v dalším období.

Trh práce zůstává silný. Míra nezaměstnanosti, která v listopadu činila 6,4 %, poklesla na svou nejnižší úroveň od zavedení eura a pracovní síla se rozrostla o další pracovníky. Současně se zpomaluje poptávka po pracovní síle a nabídka volných pracovních míst je menší.

Vlády by měly nadále rušit podpůrná opatření v oblasti energií, aby nedošlo k růstu střednědobých inflačních tlaků. Fiskální a strukturální politiky by měly být koncipovány tak, aby zvyšovaly produktivitu a konkurenceschopnost naší ekonomiky a postupně snižovaly vysoké ukazatele veřejné zadluženosti. Strukturální reformy a investice k posílení nabídkové kapacity eurozóny, které by byly podpořeny úplným prováděním programu „Next Generation EU“, mohou ve střednědobém horizontu pomoci snížit cenové tlaky a současně podpořit přechod na zelenou a digitální ekonomiku. Po nedávné dohodě Rady Ecofin o reformě rámce EU pro správu ekonomických záležitostí by měl být legislativní proces urychleně dokončen, aby mohla být nová pravidla neprodleně zavedena. Dále je nezbytně nutné zrychlit pokrok směrem k unii kapitálových trhů a k završení bankovní unie.

Inflace

Inflace v prosinci vzrostla na 2,9 %, neboť vliv některých dřívějších fiskálních opatření k tlumení dopadu vysokých cen energií již z meziroční míry inflace odezněl, i když opětovný nárůst inflace byl slabší, než se očekávalo. S výjimkou tohoto vlivu srovnávací základny celkový trend poklesu inflace pokračoval. Inflace ve složce potravin klesla v prosinci na 6,1 %. Inflace bez započtení cen energií a potravin ve výši 3,4 % rovněž představuje další pokles, a to vlivem oslabení inflace ve složce zboží na 2,5 %. Růst cen služeb byl stabilní na úrovni 4,0 %.

Inflace by měla v průběhu letošního roku dále oslabit, neboť dopady dřívějších energetických šoků, problémů v dodávkách a znovuotevření ekonomiky po pandemii odeznívají a přísnější měnová politika nadále oslabuje poptávku.

Téměř všechny ukazatele jádrové inflace v prosinci dále klesly. Zvýšené tempo růstu mezd a klesající produktivita práce udržují domácí cenové tlaky na vysoké úrovni, ačkoli také tyto tlaky začaly oslabovat. Zároveň začaly nižší jednotkové zisky zmírňovat inflační vliv rostoucích jednotkových mzdových nákladů. Ukazatele krátkodobějších inflačních očekávání se markantně snížily, zatímco ukazatele těch dlouhodobějších jsou většinou poblíž 2 %.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena směrem dolů. Hospodářský růst by mohl být nižší, pokud by se vlivy měnové politiky ukázaly být oproti očekávání výraznější. Hospodářský růst eurozóny by tlumila také slabší světová ekonomika nebo další zpomalení světového obchodu. Základními zdroji geopolitického rizika jsou neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě. Je možné, že následkem toho budou mít podniky a domácnosti menší důvěru v budoucnost a že bude narušen světový obchod. Hospodářský růst by mohl být vyšší, pokud by oproti očekáváním rostoucí mzdy vyústily ve vyšší výdaje nebo pokud by světová ekonomika rostla výrazněji.

Proinflační rizika zahrnují zvýšené geopolitické napětí, zejména na Blízkém východě, které by mohlo v krátkodobém horizontu vyvinout větší tlak na růst cen energií a přepravních nákladů a tlumit světový obchod. Dále by se inflace mohla oproti očekávání ukázat být silnější, pokud by byl nárůst mezd nebo odolnost ziskových marží vyšší, než se přepokládá. Naproti tomu by inflace mohla překvapit ve směru poklesu, pokud měnová politika utlumí poptávku více, než se předpokládá, nebo se neočekávaně zhorší hospodářské prostředí ve zbylých částech světa. Inflace by navíc mohla v krátkodobém horizontu klesat rychleji, pokud by se ceny energií vyvíjely v souladu s nedávným posunem tržních očekávání směrem dolů týkajících se budoucí trajektorie cen ropy a zemního plynu.

Finanční a měnové podmínky

Od našeho posledního zasedání tržní úrokové sazby víceméně kolísaly. Naše restriktivní měnová politika se nadále výrazně promítá do širších podmínek financování. Zápůjční sazby z obchodních úvěrů v listopadu mírně klesly na 5,2 %, zatímco hypoteční sazby dále vzrostly na 4,0 %.

Vysoké výpůjční sazby spolu se související redukcí investičních plánů a nákupů rezidenčních nemovitostí vedly ve čtvrtém čtvrtletí k dalšímu poklesu poptávky po úvěrech, jak je uvedeno v našem nejnovějším šetření úvěrových podmínek bank. I když zpřísňování standardů pro úvěry podnikům a domácnostem zmírnilo, tyto standardy byly nadále přísné s tím, jak se banky obávaly rizik, kterým jejich klienti čelí.

Za této situace se úvěrová dynamika mírně zlepšila, ale celkově zůstává slabá. Po svém říjnovém poklesu úvěry podnikům v listopadu meziročně stagnovaly, neboť se měsíční tok krátkodobých úvěrů zotavil. Úvěry domácnostem posilovaly utlumeným meziročním tempem 0,5 %.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Na základě našeho stávajícího hodnocení usuzujeme, že základní úrokové sazby ECB jsou na úrovni, která dostatečně dlouhým působením k tomuto včasnému návratu výrazně přispěje. Naše budoucí rozhodnutí zajistí, aby naše základní úrokové sazby byly po nezbytně dlouhou dobu stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu přizpůsobit tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média