30.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/1

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 6 této smlouvy,

—

s ohledem na jednací řád Parlamentu, zejména na čl. 127 odst. 1 tohoto řádu,

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (1), zejména na čl. 20 odst. 8 a 9 tohoto nařízení,

—

s ohledem na společné prohlášení, které vydali předseda Evropského parlamentu a prezident Evropské centrální banky při příležitosti hlasování Parlamentu o přijetí nařízení Rady (EU) č. 1024/2013,

A.

vzhledem k tomu, že nařízením (EU) č. 1024/2013 se Evropské centrální bance (ECB) svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, s cílem přispět k bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí a stabilitě finančního systému v Evropské unii a každém členském státě, který se účastní jednotného mechanismu dohledu;

B.

vzhledem k tomu, že článek 9 nařízení (EU) č. 1024/2013 stanoví, že ECB je příslušným orgánem k provádění úkolů v oblasti dohledu, které jí byly svěřeny tímto nařízením;

C.

vzhledem k tomu, že pověření úkoly v oblasti dohledu pro Evropskou centrální banku znamená, že přijímá značnou odpovědnost za ochranu finanční stability v Unii, k čemuž má využívat svých pravomocí v oblasti dohledu co nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem;

D.

vzhledem k tomu, že každé přenesení pravomocí v oblasti dohledu na Unii by mělo být vyváženo náležitými požadavky na odpovědnost; vzhledem k tomu, že podle článku 20 nařízení (EU) č. 1024/2013 je tedy ECB odpovědná za provádění nařízení Parlamentu a Radě coby demokraticky legitimizovaným orgánům, které zastupují občany Unie a členské státy;

E.

vzhledem k tomu, že čl. 20 odst. 9 nařízení (EU) č. 1024/2013 stanoví, že ECB za podmínek stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské Unie (Smlouva o fungování EU) loajálně spolupracuje při všech šetřeních prováděných Parlamentem;

F.

vzhledem k tomu, že čl. 20 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 stanoví, že je-li to nezbytné pro výkon pravomocí Parlamentu podle Smlouvy o fungování EU, vede předseda Rady dohledu ECB na požádání důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou a místopředsedy příslušného výboru Parlamentu o úkolech ECB v oblasti dohledu; vzhledem k tomu, že podle tohoto článku musí pravidla pro organizaci těchto jednání zaručovat naprostou důvěrnost v souladu s požadavky na důvěrnost, které ECB coby příslušnému orgánu ukládají příslušné právní předpisy Unie;

G.

vzhledem k tomu, že podle čl. 15 odst. 1 Smlouvy o fungování EU mají orgány Unie jednat co nejotevřeněji; vzhledem k tomu, že podmínky, za nichž se dokument ECB považuje za důvěrný, jsou stanoveny v rozhodnutí ECB 2004/258/ES (ECB/2004/3) (2); vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí stanoví, že všichni občané Unie a všechny fyzické a právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v některém členském státě, mají právo na přístup k dokumentům ECB, s výhradou podmínek a omezení vymezených v tomto rozhodnutí; vzhledem k tomu, že v souladu s tímto rozhodnutím ECB odepře přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany některých veřejných nebo soukromých zájmů;

H.

vzhledem k tomu, že právem na zpřístupňování informací souvisejících s obezřetnostním dohledem nad úvěrovými institucemi nedisponuje ECB libovolně, ale toto zpřístupnění podléhá omezením a podmínkám stanoveným v příslušných právních předpisech Unie, kterými se řídí Parlament i ECB; vzhledem k tomu, že podle čl. 37.2 statutu Evropského systému centrálních bank a ECB („statut ESCB“) podléhají osoby mající přístup k údajům, na něž se vztahují právní předpisy Unie ukládající povinnost mlčenlivosti, těmto právním předpisům Unie;

I.

vzhledem k tomu, že podle 55. bodu odůvodnění nařízení (EU) č. 1024/2013 by veškeré povinnosti v oblasti podávání zpráv Parlamentu měly podléhat příslušným požadavkům na zachování služebního tajemství; vzhledem k tomu, že 74. bod odůvodnění a čl. 27 odst. 1 nařízení stanoví, že členové Rady dohledu, řídící výbor, zaměstnanci ECB a zaměstnanci vyslaní zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu jsou vázáni požadavky na zachovávání služebního tajemství stanovenými v článku 37 statutu ESCB a v příslušných aktech práva Unie; vzhledem k tomu, že článek 339 Smlouvy o fungování EU a článek 37 statutu ESCB stanoví, že členové řídících orgánů a zaměstnanci ECB a národních centrálních bank jsou vázáni povinností zachovávat služební tajemství;

J.

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 10.4 statutu ESCB jsou zasedání Rady guvernérů ECB důvěrná;

K.

vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 stanoví, že pro účely plnění úkolů jí svěřených tímto nařízením uplatňuje ECB všechny příslušné právní předpisy Unie, a pokud jsou těmito právními předpisy směrnice, pak i vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice;

L.

vzhledem k tomu, že s výhradou budoucích změn či budoucích příslušných právních aktů ukládají ustanovení právních předpisů Unie týkající se nakládání s informacemi, jež jsou považovány za důvěrné, zejména články 53 až 62 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (3), příslušným orgánům a jejich zaměstnancům odpovědným za dohled nad úvěrovými institucemi přísnou povinnost zachovávat služební tajemství; vzhledem k tomu, že všichni, kdo pracují nebo pracovali pro příslušné orgány, jsou vázáni povinností zachovávat služební tajemství; vzhledem k tomu, že důvěrné informace, které tyto osoby získají při výkonu svých povinností, mohou sdělit pouze v souhrnné nebo obecné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých úvěrových institucí, aniž jsou dotčeny případy stanovené trestním právem;

M.

vzhledem k tomu, že čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013 stanoví, že pro účely plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, je ECB v rámci omezení a za podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie oprávněna vyměňovat si informace s vnitrostátními orgány nebo orgány a subjekty Unie v případě, že příslušné právní předpisy Unie dovolují vnitrostátním příslušným orgánům sdělovat uvedeným subjektům informace nebo že členské státy mohou takové sdělování informací podle příslušných právních předpisů Unie umožnit;

N.

vzhledem k tomu, že porušení služebního tajemství v souvislosti s informacemi týkajícími se dohledu by mělo vést k náležitým postihům; vzhledem k tomu, že Parlament by měl vypracovat vhodný rámec pro následná opatření ve všech případech porušení důvěrnosti, kterého se dopustí jeho poslanci či zaměstnanci;

O.

vzhledem k tomu, že zaměstnanci ECB podílející se na plnění úkolů ECB v oblasti dohledu musí být od zaměstnanců zapojených do plnění úkolů spjatých s měnovou politikou organizačně odděleni tak, aby byla plně dodržena ustanovení nařízení (EU) č. 1024/2013;

P.

vzhledem k tomu, že tato dohoda se netýká výměny důvěrných informací o měnové politice nebo o jiných úkolech ECB, které nepatří k úkolům svěřeným ECB nařízením (EU) č. 1024/2013;

Q.

vzhledem k tomu, že touto dohodou není dotčena odpovědnost příslušných vnitrostátních orgánů vůči vnitrostátním parlamentům v souladu s vnitrostátním právem;

R.

vzhledem k tomu, že tato dohoda se netýká odpovědnosti a povinnosti podávat zprávy v souvislosti s jednotným mechanismem dohledu Radě, Komisi či vnitrostátním parlamentům a nemá na tuto odpovědnost či povinnost vliv;

—

ECB každoročně předkládá Parlamentu zprávu („výroční zpráva“) o provádění úkolů, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013. Předseda Rady dohledu předkládá výroční zprávu Parlamentu na veřejném slyšení. Návrh výroční zprávy se Parlamentu poskytuje jako důvěrný dokument v jednom z úředních jazyků Unie čtyři pracovní dny před slyšením. Překlady do všech úředních jazyků Unie se poskytují následně. Výroční zpráva zahrnuje mimo jiné tyto body:

—

V počáteční fázi vymezené v čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013 předkládá ECB Parlamentu čtvrtletní zprávy o pokroku v operačním provádění nařízení zahrnující mimo jiné:

—

ECB svou výroční zprávu zveřejňuje na internetové stránce jednotného mechanismu dohledu. „Přímá informační e-mailová adresa“ (hotline) ECB bude rozšířena tak, aby konkrétně řešila dotazy související s jednotným mechanismem dohledu. Ze zpětné vazby získávané prostřednictvím e-mailů bude ECB čerpat při přípravě oddílu věnovaného často kladeným otázkám na internetových stránkách jednotného mechanismu dohledu.

—

Na žádost příslušného výboru Parlamentu se předseda Rady dohledu účastní řádných veřejných slyšení týkajících se plnění úkolů v oblasti dohledu. Příslušný výbor Parlamentu a ECB se dohodnou na termínech uspořádání dvou takových slyšení v následujícím roce. Žádosti o změny dohodnutých termínů se podávají písemně.

—

Předseda Rady dohledu může být mimoto zván k účasti na dodatečných ad hoc výměnách názorů s příslušným výborem Parlamentu ohledně otázek týkajících se dohledu.

—

Je-li to nezbytné k výkonu pravomocí Parlamentu v souladu se Smlouvou o fungování EU a právem Unie, předseda příslušného výboru může písemně a s udáním důvodů žádat o uspořádání zvláštních důvěrných schůzí s předsedou Rady dohledu. Takové schůze se konají ve vzájemně dohodnutém termínu.

—

Všichni účastníci zvláštních důvěrných schůzí musí dodržovat stejné požadavky na zachování důvěrnosti jako členové Rady dohledu a zaměstnanci ECB pověření dohledem.

—

Na odůvodněnou žádost předsedy Rady dohledu nebo předsedy příslušného výboru Parlamentu a po vzájemné dohodě se řádných slyšení, výměn názorů ad hoc a důvěrných schůzí mohou účastnit zástupci ECB, kteří jsou členy Rady dohledu, nebo vysoce postavení zaměstnanci pověření výkonem dohledu (generální ředitelé nebo jejich zástupci).

—

Na jednotný mechanismus dohledu se vztahuje zásada otevřenosti orgánů Unie zakotvená ve Smlouvě o fungování EU. Diskuse probíhající při zvláštních důvěrných schůzích se řídí zásadou otevřenosti s přihlédnutím k relevantním okolnostem. Týkají se výměny důvěrných informací o plnění úkolů v oblasti dohledu v rámci omezení vyplývajících z právních předpisů Unie. Zpřístupnění informací může být omezeno právně stanovenými pravidly pro zachování důvěrnosti.

—

Osoby zaměstnané Parlamentem a ECB nesmí zveřejňovat informace získané v rámci své činnosti související s výkonem úkolů svěřených ECB podle nařízení (EU) č. 1024/2013, a to ani poté, co výkon těchto činností skončily nebo takovéto zaměstnání opustily.

—

Řádná slyšení, výměny názorů ad hoc a důvěrné schůze se mohou týkat veškerých aspektů činnosti a fungování jednotného systému dohledu zahrnutých do nařízení (EU) č. 1024/2013.

—

Z důvěrných schůzí nejsou pořizovány žádné zápisy ani jiné záznamy. Nejsou vydávána žádná prohlášení pro tisk ani jiné sdělovací prostředky. Každý účastník důvěrné diskuse musí pokaždé podepsat čestné prohlášení, že nesdělí obsah těchto diskusí žádné třetí osobě.

—

Těchto důvěrných schůzí se může účastnit pouze předseda Rady dohledu a předseda a místopředsedové příslušného výboru Parlamentu. Předsedu Rady dohledu i předsedu a místopředsedy příslušného výboru Parlamentu mohou doprovázet dva zaměstnanci ECB, respektive sekretariátu Parlamentu.

—

ECB odpovídá na písemné otázky Parlamentu písemně. Tyto otázky předsedovi Rady dohledu postupuje předseda příslušného výboru Parlamentu. Otázky musí být zodpovězeny v co nejkratší době, v každém případě do pěti týdnů od doby, kdy jsou předány ECB.

—

ECB i Parlament vyhradí pro výše uvedené otázky a odpovědi zvláštní část internetových stránek.

—

ECB poskytne příslušnému výboru Parlamentu přinejmenším souhrnný a smysluplný záznam jednání Rady dohledu, který umožní získat přehled o diskusích, a to včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. V případě námitek Rady guvernérů vůči návrhu rozhodnutí Rady dohledu v souladu s čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 informuje prezident ECB předsedu příslušného výboru Parlamentu o důvodech těchto námitek, a to v souladu s požadavky na zachování důvěrnosti uvedenými v této dohodě.

—

V případě likvidace úvěrové instituce se nedůvěrné informace týkající se této úvěrové instituce zveřejňují ex-post, a to poté, co skončí veškerá omezení na poskytování příslušných informací vyplývající z požadavků na zachování důvěrnosti.

—

Poplatky za dohled a vysvětlení způsobu jejich výpočtu jsou zveřejněny na internetových stránkách ECB.

—

ECB zveřejňuje na svých internetových stránkách příručku týkající se postupů v oblasti dohledu.

—

Parlament provádí ochranná a bezpečnostní opatření odpovídající míře citlivosti informací ECB nebo dokumentů ECB a informuje v této záležitosti ECB. Za všech okolností jsou zpřístupněné informace nebo dokumenty použity výhradně za účelem, k němuž byly poskytnuty.

—

Parlament žádá ECB o souhlas s jakýmkoli poskytnutím informací a dokumentů dalším osobám či institucím a obě instituce spolupracují v případě jakéhokoli soudního, správního nebo jiného řízení, v rámci něhož je požadován přístup k takovýmto informacím či dokumentům. ECB může Parlament požádat, aby v souvislosti se všemi či některými kategoriemi zpřístupňovaných informací a dokumentů vedl seznam osob, které mají k těmto informacím a dokumentům přístup.

—

ECB podrobně stanoví a zveřejní kritéria pro výběr předsedy Rady dohledu, včetně vyváženého poměru dovedností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností v oblasti finančního a makroobezřetnostního dohledu. Při stanovení kritérií bude ECB usilovat o nejvyšší profesní standardy a zohlední potřebu chránit zájmy Unie jako celku a rozmanitost ve složení Rady dohledu.

—

Příslušnému výboru Parlamentu jsou dva týdny před tím, než Rada guvernérů ECB zveřejní oznámení o výběrovém řízení, sděleny podrobné informace (včetně výběrových kritérií a konkrétního profilu pracovního místa) o „otevřeném výběrovém řízení“ které má ECB v úmyslu použít při výběru předsedy.

—

Rada guvernérů ECB informuje příslušný výbor Parlamentu o složení skupiny uchazečů o pozici předsedy (počet uchazečů, skladba odborných dovedností, zastoupení žen a mužů a jednotlivých národností atd.) a o metodě, pomocí níž jsou uchazeči posuzováni s cílem vypracovat užší seznam s nejméně dvěma kandidáty a nakonec vypracovat návrh ECB.

—

ECB poskytne příslušnému výboru Parlamentu užší seznam kandidátů na pozici předsedy Rady dohledu. ECB poskytne tento užší seznam nejméně tři týdny před předložením svého návrhu na jmenování předsedy.

—

Příslušný výbor Parlamentu může položit ECB otázky týkající se výběrových kritérií a užšího seznamu kandidátů do jednoho týdne od doby, kdy je obdrží. ECB na tyto otázky do dvou týdnů písemně odpoví.

—

Schvalovací proces se skládá z následujících kroků:

—

Pokud není návrh na předsedu schválen, může ECB buď rozhodnout, že použije původní seznam kandidátů na tuto pozici, nebo znovu zahájit výběrové řízení, včetně vypracování a zveřejnění nového oznámení o výběrovém řízení.

—

ECB předloží každý návrh na odvolání předsedy nebo místopředsedy z funkce Parlamentu a poskytne příslušné odůvodnění.

—

Schvalovací proces zahrnuje:

—

Pokud Parlament nebo Rada informují ECB o tom, že považují podmínky pro odvolání předsedy nebo místopředsedy Rady dohledu ve smyslu čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 za splněné, poskytne ECB písemně své stanovisko do čtyř týdnů.

—

Pokud v souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU a rozhodnutím Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO (4), Parlament zřídí vyšetřovací výbor, ECB v souladu s právními předpisy Unie poskytuje tomuto vyšetřovacímu výboru pomoc při výkonu jeho úkolů v souladu se zásadou loajální spolupráce.

—

Veškeré činnosti vyšetřovacího výboru, při nichž bude ECB nápomocna, budou prováděny v rozsahu stanoveném v rozhodnutí 95/167/ES, Euratom, ESUO.

—

ECB loajálně spolupracuje při jakémkoli šetření Parlamentu uvedeném v čl. 20 odst. 9 nařízení (EU) č. 1024/2013 v mezích rámce, který se vztahuje na vyšetřovací výbor a za stejných požadavků na ochranu důvěrnosti stanovených v této dohodě v souvislosti s důvěrnými ústními jednáními (I.2.).

—

Veškeré osoby, které obdrží informace, jež byly Parlamentu poskytnuty v rámci vyšetřování, podléhají požadavkům na ochranu důvěrnosti, které jsou obdobné požadavkům, jež se vztahují na členy Rady dohledu a zaměstnance ECB pověřené dohledem, a Parlament a ECB se dohodnou na opatřeních, která jsou uplatňována s cílem zajistit ochranu těchto informací.

—

V případě, že ochrana veřejného nebo soukromého zájmu uznaného v rozhodnutí 2004/258/ES vyžaduje, aby byla zachována důvěrnost, Parlament zajistí zachování této ochrany a nezveřejní obsah žádných takových informací.

—

Práva a povinnosti orgánů, institucí a subjektů Unie stanovené v rozhodnutí 95/167/ES, Euratom, ESUO se vztahují obdobně na ECB.

—

Jakékoli nahrazení rozhodnutí 95/167/ES, Euratom, ESUO jiným právním aktem nebo jeho změna povede k novým jednáním o části III této dohody. Dokud nebude dosaženo nové dohody o dotčených částech, je v platnosti tato dohoda včetně rozhodnutí 95/167/EC, Euratom, ESUO ve verzích platných k datu podpisu této dohody.

—

Před přijetím kodexu chování uvedeného v čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 informuje ECB příslušný výbor Parlamentu o hlavních prvcích plánovaného kodexu chování.

—

Na písemnou žádost příslušného výboru Parlamentu informuje ECB písemně Parlament o uplatňování kodexu chování. ECB rovněž Parlament informuje o potřebě aktualizace kodexu chování.

—

Kodex chování řeší otázky střetu zájmů a zajišťuje dodržování pravidel o oddělení funkcí v oblasti dohledu od funkcí v oblasti měnové politiky.

—

ECB náležitě informuje příslušný výbor Parlamentu o postupech (včetně časových rámců), které stanovila pro přijímání nařízení, rozhodnutí, obecných zásad a doporučení ECB („aktů“), jež podléhají veřejným konzultacím v souladu s nařízením (EU) č. 1024/2013.

—

S cílem posílit transparentnost a soudržnost politik ECB především příslušný výbor Parlamentu informuje o zásadách a typech ukazatelů nebo informací, které obvykle využívá při vypracování aktů a politických doporučení.

—

ECB předává příslušnému výboru Parlamentu návrhy aktů před tím, než je zahájen postup veřejných konzultací. V případě, že Parlament předloží k těmto aktům připomínky, může se uskutečnit neformální výměna názorů s ECB týkající se těchto připomínek. Tyto neformální výměny názorů se konají současně s otevřenými veřejnými konzultacemi, které ECB vede v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013.

—

Poté, co ECB přijme akt, zašle jej příslušnému výboru Parlamentu. ECB rovněž pravidelně písemně informuje Parlament o potřebě aktualizovat přijaté akty.

1.

Praktické provádění této dohody budou obě instituce hodnotit každé tři roky.

2.

Tato dohoda vstupuje v platnost v den, kdy vstoupí v platnost nařízení (EU) č. 1024/2013, nebo den po podpisu této dohody, podle toho, co nastane později.

3.

Povinnosti týkající se důvěrnosti informací jsou pro obě instituce závazné i po skončení platnosti této dohody.

4.

Tato dohoda bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.