11.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 270/1

1.

ECB obecně podporuje Komisí navrhované nařízení a rozhodnutí, jejichž cílem je zřídit nový orgán zodpovědný za provádění makroobezřetnostního dohledu v rámci EU, a sice ESRB. Nedávná finanční krize podle názoru ECB ukázala, že je nutné posílit makroobezřetnostní přístup k regulaci finančního systému a dohledu nad ním jako celkem. Ukázala rovněž, že je třeba, aby různé zdroje systémového rizika a jejich důsledky pro finanční systém byly posuzovány komplexně a včas. Tím, že ESRB bude identifikovat a posuzovat systémová rizika, vydávat včasná varování a doporučení v případě zjištění významných rizik a sledovat reakce na ně, může zásadně přispět ke stabilitě finančního systému EU jako celku.

2.

Rada Ecofin na zasedání dne 9. června 2009 dospěla k závěru, že „ECB by měla ESRB poskytovat analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu, která se bude rovněž opírat o technické poradenství centrálních bank a orgánů dohledu členských států“. To zohledňuje doporučení uvedená ve zprávě o finančním dohledu v EU ze dne 25. února 2009, kterou vypracovala skupina na vysoké úrovni vedená panem Jacquesem de Larosièrem, a sdělení Komise ze dne 27. května 2009, ve kterém se navrhuje, aby ECB zajišťovala sekretariát ESRB. Evropská rada na zasedání ve dnech 18. a 19. června konstatovala, že sdělení Komise a závěry Rady Ecofin stanovují, jakým způsobem dále pokračovat na cestě k vytvoření nového rámce pro obezřetnostní dohled na makro- i mikroúrovni, a podpořila vytvoření ESRB.

3.

ECB rozhodla, že je připravena zajišťovat sekretariát ESRB a poskytovat ESRB podporu, přičemž navrhuje, aby tato skutečnost byla zmíněna v odůvodnění navrhovaného nařízení. Účastí všech členů Generální rady ECB je ECB připravena přispět ve prospěch ESRB makroekonomickými, finančními a měnovými odbornými znalostmi všech centrálních bank EU. Tento příspěvek bude podpořen činností ECB a ESCB v oblasti sledování finanční stability, makroekonomické analýzy, shromažďování statistických informací a celkovými synergiemi, pokud jde o odborné znalosti, zdroje a infrastrukturu v souvislosti se stávající činností centrálních bank v EU.

4.

Účast ECB a ESCB v ESRB nezmění prvořadý cíl ESCB podle čl. 105 odst. 1 Smlouvy, kterým je udržovat cenovou stabilitu. V tomto ohledu ECB poznamenává, že podpůrné činnosti, které bude ECB pro ESRB vykonávat, neovlivní institucionální, funkční a finanční nezávislost ECB ani plnění úkolů ESCB podle Smlouvy a statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), zejména úkolů v oblasti finanční stability a dohledu (4).

5.

V oblasti statistiky je ECB připravena poskytovat ESRB potřebné informace týkající se makroekonomického a makrofinančního prostředí a pro tento účel disponuje nezbytnými odbornými znalostmi. To zahrnuje zejména informace o tržních podmínkách a tržních infrastrukturách. Mikroobezřetnostní informace budou poskytovány třemi novými evropskými orgány dohledu.

6.

Pokud jde o postupy týkající se vydávání varování a doporučení ohledně rizik a reakcí na ně, ECB plně podporuje navrhované nařízení (5), které stanoví, že varování a doporučení ESRB ohledně rizik budou předávána přímo příslušným adresátům a souběžně též Radě Ecofin. Změny těchto ustanovení, které by vedly k tomu, že se předávání varování a doporučení ohledně rizik bude uskutečňovat „nepřímou cestou“, by ohrozily účinnost a včasnost doporučení, jakož i nezávislost a kredibilitu ESRB. Kromě toho je důležité, aby postupy týkající se komunikace ESRB s ostatními orgány a výbory EU nebránily efektivnímu a včasnému plnění úkolů ESRB.

7.

Co se týče organizačních aspektů ESRB, považuje ECB za obzvlášť důležité, aby složení řídícího výboru ESRB patřičně odráželo složení generální rady ESRB. V generální radě ESRB bude 29 členů s hlasovacím právem reprezentovat centrální banky, zatímco čtyřmi dalšími členy s hlasovacím právem budou člen Komise a předsedové třech nových evropských orgánů dohledu. Aby bylo zajištěno, že řídící výbor je reprezentativní z hlediska složení generální rady, jejíž zasedání má připravovat, je nezbytné, aby jeho složení odráželo složení generální rady. Zařazení pěti členů z centrálních bank (kromě předsedy a místopředsedy ESRB) vedle uvedených čtyř dalších členů s hlasovacím právem proto představuje minimální hranici pro zajištění takové vhodné rovnováhy a současně dostatečného zastoupení národních centrálních bank eurozóny a národních centrálních bank mimo eurozónu. ECB proto zásadně podporuje návrh Komise, podle kterého bude sedm členů řídícího výboru z řad Generální rady ECB (6). Jelikož se však složení eurozóny bude časem měnit, nebylo by vhodné, aby konkrétní rozdělení míst mezi centrální banky eurozóny a centrální banky mimo eurozónu bylo pevně stanoveno v právním aktu. ECB konečně podporuje přístup Komise, podle kterého bude vedoucímu sekretariátu udělovat pokyny pouze předseda ESRB (7).

8.

Předseda a místopředseda generální rady ESRB by měli být voleni na základě stejných postupů a stejnou skupinou členů s hlasovacím právem, protože místopředseda by měl být schopen předsedu v případě potřeby v plném rozsahu zastupovat. Z toho důvodu byl měl být i místopředseda volen členy a z řad členů generální rady, kteří jsou také členy Generální rady ECB, tak jak je uvedeno v návrhu Komise. Odlišné postupy pro volbu předsedy a místopředsedy by představovaly zbytečnou komplikaci a mohly by vyvolat neopodstatněný dojem, že předseda a místopředseda zastupují v rámci ESRB různé skupiny.

9.

Pokud jde o složení generální rady ESRB, podporuje ECB návrh Komise, podle něhož jsou prezident a viceprezident ECB členy generální rady ESRB, kteří mají hlasovací právo. To je v souladu se zásadou, že Generální rada ECB představuje hlavní část členů generální rady, kteří mají hlasovací právo (8). Zahrnutí viceprezidenta ECB by navíc bylo v souladu se závěry předsednictví Evropské rady z 18. a 19. června 2009, podle nichž by viceprezident mohl hlasovat při volbě předsedy ESRB jako člen Generální rady ECB. Pokud by ovšem viceprezident nebyl členem generální rady ESRB, nemohl by při této volbě hlasovat.

10.

ESRB je institucí Společenství, jejíž úkoly se týkají finančního systému EU a zahrnují vydávání doporučení a přijímání vhodných opatření s cílem řešit systémová rizika a zajišťovat stabilitu tohoto systému, přičemž její členové jsou vybíráni z řad všech členských států EU. Nicméně s ohledem na systémový význam některých evropských zemí, které nejsou členy EU, pro finanční systém EU, by mohlo být vhodné pozvat zástupce z těchto zemí, aby se zúčastnily některých zasedání ESRB nebo technických výborů jako pozorovatelé v případech, kdy se projednávají relevantní otázky.