20.1.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 16/51

(1)

Rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2015/774 (ECB/2015/10) (1) byl zaveden program nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (public sector asset purchase programme – dále jen „PSPP“), čímž byly stávající programy Eurosystému pro nákup aktiv rozšířeny o nákup cenných papírů veřejného sektoru. PSPP je spolu se třetím programem nákupu krytých dluhopisů, programem nákupu cenných papírů krytých aktivy a programem nákupu cenných papírů podnikového sektoru součástí rozšířeného programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP). Cílem APP je dále zlepšit transmisi měnové politiky, usnadnit poskytování úvěrů hospodářství eurozóny, uvolnit úvěrové podmínky pro domácnosti a podniky a přispět k návratu míry inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně, což je v souladu s prvořadým cílem Evropské centrální banky (ECB) udržovat cenovou stabilitu.

(2)

Nákup aktiv v rámci APP je přiměřeným opatřením ke zmírnění rizika výhledu cenového vývoje, neboť dále uvolní měnové a finanční podmínky, včetně těch, které jsou rozhodné pro podmínky poskytování úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem eurozóny, čímž podpoří celkovou spotřebu a investiční výdaje v eurozóně, a v konečném důsledku tak přispěje k návratu míry inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. APP je zcela v souladu s povinnostmi centrálních bank Eurosystému na základě Smluv, včetně zákazu měnového financování, a nenarušuje fungování Eurosystému v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží.

(3)

Dne 8. prosince 2016 Rada guvernérů v souladu se svým mandátem k zajišťování cenové stability rozhodla, že některé parametry APP je třeba upravit, aby bylo dosaženo jeho cílů. Tyto úpravy jsou v souladu s mandátem Rady guvernérů v oblasti měnové politiky, v plném rozsahu respektují povinnosti centrálních bank Eurosystému na základě Smluv a náležitě zohledňují otázky spojené s řízením rizik.

(4)

Zamýšlený časový horizont nákupů v rámci APP by konkrétně měl být prodloužen do konce prosince 2017 nebo podle potřeby i déle a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím cílem dosáhnout míru inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.

(5)

Objem likvidity dodávané trhu prostřednictvím kombinovaných měsíčních nákupů v rámci APP by měl až do konce března 2017 nadále činit 80 miliard EUR. Od dubna 2017 by kombinované měsíční nákupy v rámci APP měly pokračovat v objemu 60 miliard EUR do konce prosince 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím inflačním cílem. Pokud se mezitím výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k udržitelné korekci vývoje inflace, hodlá Rada guvernérů rozšířit program co do objemu anebo délky trvání.

(6)

S cílem zajistit pokračující hladkou realizaci nákupů v rámci APP v zamýšleném časovém horizontu by mělo být rozšířeno rozpětí splatnosti u PSPP zkrácením minimální zbytkové splatnosti způsobilých cenných papírů ze dvou let na jeden rok. Kromě toho by měly být v nezbytném rozsahu povoleny v rámci APP nákupy cenných papírů, jejichž výnos do doby splatnosti je nižší než úroková sazba vkladové facility ECB.

(7)

Rozhodnutí (EU) 2015/774 (ECB/2015/10) je proto třeba příslušným způsobem změnit,

1.

V článku 3 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Dluhové cenné papíry ve smyslu odstavců 1 a 2 jsou pro nákup v rámci programu PSPP způsobilé, jen pokud mají v okamžiku, kdy je příslušná centrální banka Eurosystému kupuje, minimální zbytkovou splatnost 1 rok a maximální zbytkovou splatnost 30 let. V zájmu usnadnění hladké realizace programu PSPP jsou v jeho rámci způsobilé obchodovatelné dluhové nástroje se zbytkovou splatností 30 let a 364 dnů. Nelze-li dosáhnout zamýšlených objemů nákupů obchodovatelných dluhových cenných papírů vydaných ústředními, regionálními nebo místními vládami nebo uznanými agenturami, provádějí národní centrální banky náhradní nákupy obchodovatelných dluhových cenných papírů vydaných mezinárodními organizacemi a mezinárodními rozvojovými bankami.“;

2.

V článku 3 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Povoleny jsou nákupy nominálních obchodovatelných dluhových nástrojů se záporným výnosem do splatnosti (nebo nejnižším možným výnosem („yield to worst“)), který se rovná sazbě vkladové facility nebo tuto sazbu převyšuje. Nákupy nominálních obchodovatelných dluhových nástrojů se záporným výnosem do splatnosti (nebo nejnižším možným výnosem) pod sazbou vkladové facility jsou povoleny v nezbytném rozsahu.“